Neštovice u dětí nejsou nic příjemného, ale jejich tělíčko se s nimi obvykle dokáže poměrně hladce vypořádat. U dospělých bývá jejich průběh daleko závažnější. Někteří rodiče proto nechávají své potomky cíleně nakazit, aby si nemocí prošli, dokud jsou ještě malí. Otázkou je, zda je tahle možnost ta správná a jaké jsou další varianty.
Plané neštovice jsou strašákem všech rodičů. Obvykle začínají jako svědivá vyrážka. Později se objeví několik milimetrů velké puchýře, které poté praskají a na jejich místech se tvoří strupy. To doprovází často horečky, bolesti hlavy, snížení chuti k jídlu, kašel či bolest v krku. Velkým problémem je nejen to, že je dětem špatně, ale i fakt, že je svědí celé tělo. Pokud si přitom puchýře rozškrábou, hrozí, že se jim do nich dostane zánět a zůstanou po nich trvalé jizvy.
Je tak potřeba je vysušovat a svědění tlumit vhodnými přípravky (pomáhá například tekutý pudr). Zároveň je důležitý klid, v opačném případě virus Varicella zoster, který neštovice způsobuje, má tendence útočit na mozkové blány. To poté může způsobit vážnější onemocnění, jako je například meningoencefalitida varicelová.
S onemocněním se setká už v dětství až 95 % populace. Postihuje přitom nejčastěji děti ve věku od tří do deseti let. V dětství se přitom tělo dokáže s infekcí obvykle dobře vypořádat. V dospělosti bývá její průběh horší. „Obecně platí, že u dospělých osob a osob s poruchou imunity je průběh neštovic závažnější – mívají více teploty, výsev exantému je bohatší a je vyšší riziko komplikací – lokální záněty, postižení plic nebo centrální nervové soustavy. Nelze říct, který věk je na prodělání neštovic nejlepší, ale je jistě dobré si touto infekční nemocí projít v dětství. Překonané onemocnění zanechává doživotní imunitu. Ale jistě je dobré chránit novorozené děti, osoby s poruchou imunity a osoby s významným postižením kůže – například atopickým ekzémem,“ říká pediatrička Helena Jandová.
Jedná se přitom o vysoce infekční onemocnění, které se přenáší přímým kontaktem s nakaženým, nebo vzduchem kapénkami, tedy například kašlem, kýcháním a podobně. Kdo plané neštovice ještě neprodělal a je v kontaktu s nemocným, má velice vysokou šanci, že onemocní. Nakažený se přitom stává infekčním 1-3 dny před vypuknutím prvních příznaků a nakažlivost trvá až do zaschnutí posledního puchýře.
S tímto vědomím nechávají někteří rodiče své děti cíleně nakazit tím, že se setkají s kamarády dětí, kteří onemocnění už mají. Podle výše zmiňované pediatričky by měli být lidé opatrní u dětí, které spadají do rizikových skupin – tedy mají slabou imunitu, trpí atopickým ekzémem, či se jedná o příliš malé děti, ale jinak podle ní není vyloženě chybou jít infekci naproti. Tento názor je ovšem rozporuplný a jiní odborníci před tímto počinem varují. Doktorka přírodních věd Aneta Medonosová působící v laboratoři Synlab, která se zabývá diagnostikou krve, varuje, že „nikdo nezaručí, že zrovna vaše dítě nebude mít těžký průběh. Neúmyslně se při tom mohou nakazit i jiné, a často i rizikové osoby například v důchodovém věku,“ což objasnila na serveru Zdraví národa. Pokud se tedy rozhodnete pro cílenou nákazu, je potřeba, abyste byli velmi opatrní a věděli, s jakým nebezpečím do toho vstupujete.
Jsou tu ovšem i jiné možnosti, jako očkování. „Pokud dítě neprodělá jasnou infekci neštovicemi do teenagerovského věku – zhruba 13-15 let, doporučuji jistě očkování. Vzhledem k závažnějšímu průběhu v dospělosti, navíc Varicella zoster virus má schopnost poškodit nenarozené dítě a těhotnou ženu. Většinou před plánovaným očkováním teenagerovi nabereme krev, ze které se dá s jistotou zjistit, zda neštovice opravdu neprodělal. Může se stát, že průběh neštovic byl velmi mírný a rodina si tento moment nepamatuje,“ uzavírá pediatrička Jandová.
rozhovor s pediatričkou Helenou Jandovou, zdravinaroda.cz, ulekare.cz, webMD.com, irozhlas.cz, denik.cz
