Stresslaxing aneb Když jste tak ve stresu, že vás i relaxování stresuje

Právě jste nasedli do letadla, teď můžete zavřít oči a začít relaxovat, jelikož vás čeká týden dovolené. Ale namísto toho přemýšlíte nad tím, jestli to bez vás v kanceláři všichni zvládnou a co všechno vás bude čekat, až se vrátíte, s čímž se začne zvyšovat i vaše srdeční frekvence.

Zní vám to povědomě? Pak jste jednou z obětí takzvaného stresslaxingu (termín vznikl kombinací anglických slov „stress“ a „relaxing“, tedy „stres“ a „relaxování“). Jedná se konkrétně o úzkost vyvolanou relaxací a projevuje se tak, že když si chcete odpočinout, akorát vás to nervuje ještě více, jelikož nepracujete na tom, z čeho jste byli napjatí původně.

Je to paradoxní, protože se chcete uvolnit, ale dostanete se tak akorát pod ještě větší tlak. To se může proměnit v destruktivní, začarovaný kruh, kdy nedokážete zmírnit stres, který prožíváte. Což může mít za následek další negativní emoce i záchvaty paniky.

Tento fenomén je přitom častější, než byste možná čekali. Dle průzkumu se týká 30-50 % lidí. Vedle toho, že se děje, protože jste ve stresu, může mít několik specifických odůvodnění.

Stresory vyvolávající stresslaxing a jejich řešení

Příčinou, proč si nedovedete užívat své volno a neustále pociťujete stres, může být, že se snažíte popřít, že jste napjatí a děláte jakože se nic neděje. Krátkodobé popírání může pomoci přizpůsobit se změnám. Ale dlouhodobé vede akorát ke zvýšení kortizolu v těle, v důsledku čehož potom nejste schopni se uvolnit, ani když se snažíte relaxovat. Zkuste se tedy zamyslet nad zdroji vašeho stresu a jak je můžete překonat. Vaše tělo se vám očividně snaží něco říct a nenechá toho, dokud problém, který nátlak vyvolává, nevyřešíte.

Může se také stát, že se vaše práce stane vaší posedlostí, stane se z vás workoholik. Je sice hezké, když milujete, co děláte, ale všeho s mírou. Pak se totiž může stát, že se dostanete na hranici svých možností – což může znamenat, že pracujete, přestože jste nemocní, nebo si zkrátka nedokážete dopřát den volna. Právě to může výrazně ztěžovat relaxaci – jako byste plýtvali časem, který byste mohli věnovat práci, když se snažíte dělat relaxační věci. Můžete se dokonce obávat, že si o vás lidé budou myslet něco špatného, když jste si vzali dovolenou. Zde je dobré dávat si kratší a častější „mentální pauzy“ (například procházku, nastavení pravidla, že u jídla nebudete pracovat, nebo volání si s blízkými více než doteď).

A v neposlední řadě to může být také tím, že se nemůžete rozhodnout, jak chcete relaxovat. Namísto toho, abyste si tak sedli k Netflixu a něco si pustili, hodinu hledáte, u čeho kliknout na „play“ a potom jdete spát naštvaní, jelikož jste si nic nevybrali a nemohli se u ničeho odreagovat. Či i když si něco vyberete, tak nějak to není ono a vy pořád přemýšlíte, jestli to nepřepnete, jelikož byste se u té druhé show mohli cítit uvolněněji. Zkuste tedy omezit počet rozhodnutí – řekněte si jednoduše, že se podíváte na komedie a vyberete tu první, co jste ještě neviděli. Nezapomínejte, že vaším cílem je se uvolnit, vlastně je jedno, co si pustíte, hlavně u toho vypněte sami sebe.

Ze všeho nejdůležitější ovšem je, najít si takovou relaxační aktivitu, která vás bude bavit. Ať už jde o vaření, zahradničení nebo běhání, je důležité, aby vám pomohla utlumit každodenní stres.