Vaše tělo má vlastní powerbanku. Naučte se „hacknout“ buňky a získejte zpět energii

Máte pocit, že všechno děláte správně – zdravě jíte, hýbete se, a přesto jste pořád bez energie? Možná za to můžou vaše mitochondrie, respektive to, jak se k nim chováte. Jsou to obrazně řečeno mikroskopické elektrárny uložené uvnitř každé buňky. Z glukózy a kyslíku vyrábějí molekulu ATP (adenosintrifosfát), kterou si můžeme představit jako univerzální palivo života. Když fungují správně, cítíme se silní a plní energie, naše imunita je nezlomná a myslí nám to jako o život. Pokud ale chřadnou, projevuje se to únavou, slabší odolností, zhoršenou regenerací i předčasným stárnutím.

Hackněte své buňky

Právě proto se v posledních letech stále častěji mluví o takzvaném mitohackingu – životním stylu, který se snaží naše buněčné elektrárny „hacknout“, tedy zlepšit jejich fungování tak, aby produkovaly víc energie. Mitohacking navazuje na takzvaný biohacking, ale jde víc k jádru věci – a to doslova. Zatímco biohacker může experimentovat s doplňky stravy nebo technologiemi, mitohacker se snaží ovlivnit přímo funkci buněk. A protože víme, že na ni má vliv vystavování (správnému) světlu, volba stravy a dostatek spánku a pohybu, zaměřuje se přesně na tyto faktory. Nejde o žádnou vědu odtrženou od reality, ale o soubor jednoduchých návyků, které můžete zkusit zavádět do svého života třeba hned od zítřka.

Mohlo by se vám líbit

Biohacking v praxi: Jednoduché tipy, které vám dodají energii a zatočí s únavou během dne

„Mitohacking navazuje na biohacking, ale jde k jádru věci, a to doslova. Soustředí se totiž na funkci buněk.“

Blahodárná terapie světlem

Světlo nám přináší víc než jen dobrou náladu. Ranní paprsky spouští produkci hormonů, které řídí cirkadiánní rytmus, tedy naše vnitřní hodiny, jež určují, kdy máme být vzhůru a kdy tělo potřebuje klid na regeneraci. Pokud se bezprostředně po probuzení na pár minut projdete venku nebo si alespoň sednete s čajem na balkon, dáte tělu jasný signál: den začíná. Vyzkoušejte to několik dní po sobě a všimnete si, že nejen lépe spíte, ale ráno se pak budíte s větší lehkostí. Večer je naopak čas na šero. Modré světlo z telefonů a notebooků blokuje v těle tvorbu melatoninu, hormonu spánku a následné buněčné regenerace. Zkuste proto hodinu před usnutím vyměnit obrazovku za knihu, ztlumit lampy a rozsvítit svíčku, nebo ještě lépe červené světlo. A pokud nedokážete pustit telefon z ruky, alespoň si změňte displej na večerní osvětlení. Pokud trávíte většinu dne v kanceláři pod zářivkami, může být skvělým doplňkem terapie červeným či infračerveným světlem. Stačí několik minut a mitochondrie dostanou náležitý světelný doping, který podporuje jejich schopnost tvořit energii a opravovat případná poškození.

Jezte, co zrovna roste

Nezbytnou součástí mitohackingu je kvalitní strava. Nejde ovšem jen o složení, ale také o sezónnost, a dokonce i o prostředí, z něhož potraviny pocházejí. Naši předkové jedli to, co rostlo v daném období kolem nich. Jejich metabolismus tak byl v souladu s přirozeným rytmem. Co to znamená v praxi? V létě, kdy máme dostatek slunečního svitu a UV záření, si dopřejte čerstvé ovoce a zeleninu. V zimě naopak dejte bez výčitek přednost výživným jídlům bohatým na tuky a kvalitní bílkoviny. Ať už to jsou ryby s vysokým obsahem omega-3 kyselin, zvěřina, vejce nebo kysané zelí. „Naše tělo umí ze stravy vytěžit víc než jen vitaminy a minerály. Pracuje s biofyzikálními informacemi, které jsou v jídle uložené. Tělo vnímá světlo, sezonnost a rytmus přírody – a tomu je potřeba stravu přizpůsobit,“ vysvětluje jeden z pilířů mitohackingu Jaroslav Lachký, autor konceptu EasyLight Mitochondriak. Velkou podporou pro mitochondrie je i přerušovaný půst. Pokud necháte mezi posledním a prvním jídlem dne 12 až 16 hodin, buňky mají dostatek času na „úklid a opravy“. Jde o proces zvaný autofagie, který zmapoval japonský biolog Yoshinori Ohsumi a v roce 2016 za tento poznatek získal Nobelovu cenu za medicínu a výzkum. S půstem však začněte pomalu, třeba s dvanáctihodinovou pauzou, a hlavně – poslouchejte své tělo. Nejde o univerzální metodu a rozhodně není vhodná úplně pro každého. Nezapomínejte ani na původ potravin. Díky globalizaci si sice můžete kdykoli dopřát avokáda nebo citrusy, ale lokální zelenina, maso z malých farem či mléčné výrobky z regionu obsahují nejen víc živin, ale také biofyzikální informace, které mitochondrie čtou jako mapu aktuálního prostředí. Čím kratší cestu mají potraviny z pole na váš talíř, tím lépe.

Mohlo by se vám líbit

Biohackerka Veronika Allister: Hackněte své tělo a dožijte se stovky

„Mitohacking, to jsou malé každodenní změny – třeba ranní procházka na slunci.“

Půlhodinka pohybu denně stačí

Mitochondrie se množí, pokud je dostatečně používáme. Jejich počet i výkon zvyšuje především pravidelný pohyb. Rozhodně nemusíte hned chtít urvat maraton! Kardio zastoupí například rychlá chůze, nordic walking, kolo či tanec tři- až pětkrát týdně po 30 minutách. Už takováhle půlhodinka zlepší činnost srdce a okysličení buněk. A silový trénink nemusí nutně znamenat dřinu v posilovně. Pro začátek zkuste dřepy, kliky, cvičení s gumami či činkami. Do pohybové rutiny zařaďte také jógu, pilates nebo taj-či. Tato cvičení udrží vaše klouby pružné a jsou skvělou prevencí úrazů. Stejně důležitý jako pohyb je i odpočinek. Mitochondrie se „opravují“ právě ve chvílích, kdy se nehýbeme. Proto zařaďte minimálně jeden až dva dny týdně na regeneraci. Místo polehávání u televize ale raději zkuste lehkou procházku v lese, saunování či meditaci. A nezapomínejte na kvalitní spánek. Spát sedm až osm hodin denně a zalehnout ideálně kolem 22. hodiny je pro mitochondrie malý zázrak.

Hydratace není jen pít vodu

Dostatečná hydratace, to není jen pít hodně vody. Pro správnou funkci buněk a mitochondrií potřebujeme přijmout také dostatek minerálů, především draslík, hořčík, vápník a sodík. Ty se podílejí na řadě chemických reakcí v těle včetně tvorby energie. Začněte proto každý den sklenicí přírodní minerální vody pokojové teploty. Po cvičení nebo v horku volte středně až silně mineralizovanou vodu, abyste doplnili elektrolyty ztracené potem. K pití se hodí i bylinkové čaje nebo voda jemně ochucená citronem. Sladké limonády a velké množství kávy naopak tělo dehydratují, a limonády ho navíc zatěžují cukrem. Kvalita mitochondrií úzce souvisí i s tím, jak se cítíme a nad čím přemýšlíme. Dlouhodobé studie ukazují, že optimismus prodlužuje život o 5–15 % a snižuje riziko demence. Dobrá nálada také snižuje hladinu stresových hormonů, které mitochondrie poškozují. Udržet si optimistickou mysl je samozřejmě někdy nad naše síly. Vyzkoušejte proto jednoduché triky. Veďte si například deník pozitivních momentů, kam si každý večer zapíšete tři malé radosti dne. A učte se nové věci. Ať už je to tanec, cizí jazyk nebo třeba malování. Učení buduje kognitivní rezervu, která chrání mozek. Důležité je i pěstovat mezilidské kontakty – pravidelná setkání s přáteli nebo rodinou jsou elixírem proti izolaci a úzkostem.
 Provozovat mitohacking neznamená převracet svůj život vzhůru nohama – jde spíš o malá, každodenní rozhodnutí třeba v podobě ranní procházky na slunci, večerního digitálního půstu, občasné delší pauzy mezi jídly nebo několika minut dechového cvičení. Uvidíte, jak se vám už po pár týdnech zlepší kvalita spánku, zklidní chutě na sladké a energie bude stabilnější. A navíc platí, že tím dobíjíte své baterky nejen pro nejbližší dny, ale na mnoho let dopředu.

CO DĚLÁ DOBŘE VAŠIM MITOCHONDRIÍM:

• Duševní hygiena je stejně důležitá jako zdravá strava. Meditace, vědomé dýchání či krátké pauzy během dne snižují napětí a pomáhají buňkám opravovat drobná poškození. Naopak dlouhodobý stres zvyšuje hladinu kortizolu, který mitochondrie poškozuje a zpomaluje tvorbu energie.

• Krátkodobé vystavení chladu, například při ranní sprše, otužování nebo procházce v chladném počasí zvyšuje počet mitochondrií. Tělo lépe spaluje energii a zvyšuje odolnost proti infekcím. Chladové podněty navíc stimulují tvorbu hormonů dobré nálady a přirozeně zvyšují vitalitu.

• Kvalitní spánek je pro mitochondrie klíčový. V noci probíhá jejich oprava. Choďte spát nejlépe kolem 22. hodiny, kdy tělo nejlépe regeneruje. Vyhněte se modrému světlu a těžkým jídlům, která narušují tvorbu melatoninu. Stabilní spánkový režim podporuje imunitu a zpomaluje buněčné stárnutí.
 

Článek vyšel v časopise Marianne pod původním názvem „Dobijte své světlo zevnitř “ v čísle 11/2025. Všechna vydání časopisu naleznete za zvýhodněnou extra cenu zde.