Co byste měli vědět o svých dětech aneb Cesta do hlubin duše generace Z

Ohraničit generaci Z není jednoduché. Výzkum společnosti McKinsey označuje za generaci Z lidi, kteří se narodili mezi lety 1995 až 2010. Společnost Pew Research naopak uvádí, že nejstarší člověk z generace Z se narodil až v roce 1997, naopak Statistics Canada hovoří o roku 1993. Ať tak či onak, pokud máte potomka, který přišel na svět na sklonku devadesátých let, pak o něm hrdě můžete prohlásit, že patří do gen Z. Této generaci se také v západních státech přezdívá iGen, neboť jde o skupinu mladých lidí, která doslova vyrůstala v obklopení technologií. Zatímco mileniálové část dětství prožili bez počítačů, gen Z už od útlých let držela v ruce mobilní telefon nebo trávila odpoledne hraním her na počítači. Pokud propadáte trudomyslné myšlence, že tato generace je „zkažená technologiemi“, pak vás musíme vyvést z omylu. Podle americká psycholožky Jean Twenge jde naopak o velmi ambiciózní generaci, které nechybí sebevědomí, a především velká míra tolerance. A tím výčet pozitivních vlastností generace Z rozhodně nekončí.

Generace s růžovými vyhlídkami

Ano, generace Z sice tráví na svých mobilních telefonech zhruba sedm hodin denně, avšak sledování rozmanitého obsahu způsobuje, že nám před očima roste jedna z nejtolerantnějších generací. Pew Research uvádí, že kromě rasové a etnické tolerance je pro gen Z příznačná také vysoká míra vzdělanosti. To potvrzuje skutečnost, že 59 % americké generace Z studuje na vysoké škole, případně plánuje, že přihlášku k vysokoškolskému studiu podá. Téměř třetina z těchto studentů studuje vědecké obory nebo sociální vědy. Zajímavé je, že pouze 10 % generace Z se rozhodlo pro obory, jako je podnikání nebo business.

Obecně ale platí, že 60 % této generace touží po práci, která bude mít pozitivní dopad na svět. Jak by taková práce měla vypadat? To nevíme, zato víme, že v ní tato generaci nehodlá zůstat déle jak tři roky. Zajímavé je, že ani s hledáním nového pracovního místa si tato generace nedělá velké vrásky. Dokonce 35 % lidí generace Z se domnívá, že pracovní nabídku obdrží bez sebevětší námahy. Tomu se říká optimismus! Jaká ale bude skutečnost se dozvíme až okolo roku 2030, kdy 30 % celosvětové pracovní síly bude tvořit právě generace Z.

Smutní klauni

Mohlo by se zdát, že generace Z je generací zaslíbenou. Při používání technologií se cítí jako ryba ve vodě, jsou vzdělaní, tolerantní a nedělají si starosti ani se svým profesním životem. Přesto výzkumy naznačují, že skoro polovina generace Z je nešťastná nebo vystresovaná. Co za tímto obratem stojí? Podle všeho je na vině ekonomická a politická nejistota, a především nerovnováha mezi pracovním a soukromým životem. Mimochodem nespokojenost s tzv. work-life balancem je doménou také mileniálů, kteří dlouhodobě bojují s pocitem, že jejich soukromý život brečí na úkor života profesního. Určitý vliv na psychickou pohodu generace Z paradoxně mají také technologie. Obzvláště sociální sítě jsou živnou půdou pro vznik šikany, šíření fám nebo budování nereálného ideálu krásy.

Kvalita namísto kvantity

Jaké jsou vaše nákupní zvyklosti? Dáváte přednost nákupům ve slevě? A je pro vás nemyslitelné, abyste si koupili tričko za patnáct stovek? Věřte, že vaši potomci přistupují k nakupování naprosto odlišněji. Pro generaci Z je typické, že ji v první řadě zajímá kvalita. Teprve po pečlivém prozkoumání etikety nebo cedulky na oblečení začnou řešit cenu produktu. Výzkumy dokonce naznačují, že jenom pro 16 % lidí z generace Z je cena určujícím faktorem. Zároveň je důležité dodat, že generace Z nakupuje udržitelnějším způsobem. A tak této generaci nedělá problém nakupování v second handech nebo vintage obchodech.