Životní styl
KLÁRA KOTÁBOVÁ: Jak zkratky kazí český jazyk
Před lety jsem mému tátovi odpověděla na rozkaz, že mám přijít do devíti domů blazeovaně a světácky. Zkratkou OK. Nešla jsem nikam a vyposlechla si hodinovou přednášku na téma, že nemám prznit český jazyk.
Včera jsem zjistila, že mám tatínkovy geny. Stoprocentně. Máme s dcerami diskuzní skupinu v jedné aplikaci, protože mládí je občas líné i sejít ze svých pokojíků a něco mi sdělit, takže mi píšou. A já, abych nekřičela přes celý dům, jim odpovídám stejným způsobem. Děsná doba. Ale na druhou stranu chápu, že v dnešní době koronavirové jim tablety i chytré mobily suplují komunikaci jako takovou. Občas, když nakouknu do jejich pokojů, mají na návštěvě celou třídu. Ne fyzicky, ale přes nejrůznější aplikace si vysílají, sdílejí, povídají. A já mám tendenci stlát dětem postele, utírat častěji prach i rovnat kupy oblečení – protože to kamarádi uvidí… A co tomu řeknou, aby je nepomluvili, že. Zkrátka je nás doma v době rozmachu komunikačních technologií nějak moc. Výhodou je, že po návštěvnících nemusím uklízet skleničky od pití, ani řešit, jestli se jich vejde usadit dvanáct na postel, nebo jestli pod nimi vetchý kus nábytku praskne. On-line život některé nehody zkrátka vylučuje.
Ale zpět k tomu, co mě tak rozčílilo. Něco jsem po své dceři chtěla, ta se mnou virtuálně diskutovala, a pak, v okamžiku, kdy jsem se připravila vyběhnout schody a probrat s ní osobně mé záležitosti, mi napsala: K. Pochopila jsem, že jí uteklo písmenko O, že chtěla souhlasit a napsat OK. Tak jsem ji na chybu upozornila.
A dozvěděla jsem se, že to není chyba. Že K je zkratka od OK.
Jako slyšeli jste někdy, že by se tvořily (a běžně užívaly v komunikaci) zkratky zkratek? Není to divný, zjednodušovat si život úplně absurdně? A jak se dá zkrátit K? Já jen abych věděla, jak na mě jednou budou mluvit vnoučata.
Okamžitě jsem tuhle situaci, kterou jsem byla zaskočena postovala na facebook. Jakože: Pomoc, dětem nerozumím. A došlo mi, že to se mnou tak hrozné nebude, když význam zkratek jj, nn, nv, případně co je 5k, zatím vím. Že se zkrátka orientuji. Na druhou stranu je fakt, že když svému kamarádovi odpovím na jeho dotaz během porady pod lavicí stručným jj, chytá ho amok. Nenávidí tu zkratku tak moc, že mi na komunikaci v tomto duchu odmítá odpovídat. Takže já sice něco potvrdím, ale on už mi zpět neodpoví. Dokud se pěkně nerozepíšu.
Navíc ve mě rozonuje, už od dětství, song Ivana Mládka, který se skládá jen ze zkratek. A dnes mi dochází, že jsme se tomu před lety sice smáli, on ale jako vizionář předpověděl, jak bude vypadat komunikace budoucnosti.
Pro připomenutí, jeho první sloka zněla:
Z PLR do MLR jel jsem přes ČSSR,
SNB mé DKW si stoplo na TK.
Mé DKW SPZ ABT 25 - 50 musí teďka na GO do ČSAO.
Dnes by komunikace o aktuálním dění mohla znít asi takto:
COVID-19 má jako DG,
Leží v KAR jen u FB.
K tomu čeká na OČR,
To snad pošle MPSV.
Takže se nic nemění, zkratkujeme, ono pod post na instagramu se moc znaků nevejde že. Jen je mi líto slov, které osekáváme, ničíme, nepoužíváme. A já se ptám, není to škoda?
BTW, MVR.