Někdy stačí jediné rozhodnutí, aby se život vydal jiným směrem. Villa XXII na chorvatském ostrově Vir vznikla z touhy zpomalit, žít blíž moři a vytvořit místo, kde se člověk cítí opravdu doma. Za jejím příběhem stojí žena, která se nebála začít znovu.
Myšlenka na vlastní místo u moře nepřišla náhle. Dlouhé roky šlo spíš o tiché přání vracet se do Evropy k pobřeží, pronajímat si apartmán a trávit tam čas podle potřeby. „Když se moje dcera s jejím dnešním manželem vydala do života po vlastní ose, tak se uvolnil můj byt v Praze, na který jsem platila hypotéku. A právě v té době jsem si přečetla článek od známého, který se jmenoval: Proč jsem koupil apartmán v Chorvatsku. V ten moment se mi rozsvítilo a věděla, že to je přesně to, co udělám. Že prohodím byt v Praze za apartmán u moře,“ vzpomíná lektorka Janka Chudlíková, majitelka vily. Volba padla na Dalmácii, oblast kolem Zadaru, kam se dá snadno dojet autem i přiletět a ostrov Vir byla láska na první pohled.
Druhý domov místo investice
Původní plán počítal s menším apartmánem. Nic z nabídky ale nepůsobilo dostatečně osobně. Až rozestavěná vila se dvěma apartmány přinesla pocit jistoty. Rozhodování nebylo jednoduché. Znamenalo další hypotéku i velkou změnu. „Počítala jsem týden stále dokola, jestli mi letní pronájmy vydělají na splátky. Vyšlo to dobře. Šla jsem do toho a jsem za to doteď sama sobě vděčná,“ popisuje. Dokončení zařízení domu proběhlo ve spolupráci se slovenskou architektkou a výrobní firmou, která navrhla interiér na míru. Během jediného týdne dostaly oba apartmány finální podobu. Výsledkem je promyšlené využití prostoru, jednoduchost a útulnost bez zbytečných dekorací. „Chtěla jsem, aby to byl můj druhý domov a aby se tu hosté cítili jako doma,“ vysvětluje. V létě vilu pronajímá. Sama sem jezdí hlavně na jaře, na podzim a někdy i v zimě. Právě mimo sezonu totiž místo ukazuje svou pravou tvář, ticho, vzduch a klid.
Minimalismus, světlo a pocit domova
A proč Villa XXII?„Moje dcera a zeť odjakživa milují číslo 22. Je to z mnoha důvodů jejich šťastné číslo. Nebudete věřit, ale až když jsem se rozhodla, že dům koupím, tak jsme si s dcerou všimly, že se vila nachází v ulici Straža XXII. Když jsme společně i se zetěm hledali nějaké jméno, tak okamžitě zvítězil název Villa XXII. Líbí se mi stále a pro všechny z nás představuje jen ty pozitivní emoce. Jako by mi tento projekt vesmír nadělil jako odměnu.“ Interiér stojí na přírodních materiálech, světlých barvách a střídmosti. Dřevo, kámen a kvalitní obklady vytvářejí klidné prostředí, které neruší výhled ani světlo od moře. Kov a sklo tady tolik nenajdete, protože majitelka tyto materiály příliš ráda nemá. Barevnost zůstává úsporná, maximálně ve třech tónech. Díky tomu působí prostor čistě a přehledně, přesto příjemně. „Nesnáším přeplácané interiéry s mnoha věcmi. Dávám přednost dvěma, maximálně třem barvám, které spolu ladí a vědomě se propojují, ať už nábytkem nebo všemi povrchy. Nakonec ale musí být vždycky v interiéru útulno. Výsledek můžete vidět sami na sítích nebo na webu Villy XXII.“
Důležitější než styl byla atmosféra. Vila má fungovat jako skutečný domov s plně vybavenou kuchyní, komfortní ložnicí, zázemím pro děti, zahradou s bazénem a tichem bez rušení. Hosté si přivezou jen osobní věci. Všechno ostatní už na ně čeká. Právě pocit samozřejmého pohodlí se vrací v jejich zpětné vazbě nejčastěji.
Doporučujeme
reklama
Péče, která drží dům při životě
Život u moře přináší krásu, ale má také své důsledky. Sůl, vítr a vápenatá voda dávají stavbě zabrat. Dům proto vyžaduje pravidelnou údržbu, impregnaci i technickou péči. Každoroční investice se vrací v podobě dlouhé životnosti. I po pěti letech působí vila pořád perfektně. „Mohu zodpovědně říct, že Villa XXII je i po pěti letech jako nová, protože se o ni opravdu dobře starám. Výrazně lépe, než je tady zvykem. A to je ta udržitelnost v praxi. Musíte tomu obětovat čas i peníze. Není to jen tak.“
Foto: villaxxii.com
Lektorka Janka Chudlíková, majitelka Villy XXII.
Budoucnost už nemíří k dalším projektům u moře. Nový sen vzniká zpět v Česku. „Na základě zkušenosti se stavbou Villy XXII jsem se rozhodla udělat ještě jednu rošádu v Česku. Po mamince mi totiž vedle mě v sousedství zůstal starý dům. Kdysi to byl jeden pozemek, který jsme s mamčou rozdělily na půl a já jsem si tu polovinu od ní tehdy koupila. Tam jsem před 25 lety postavila šikovný domeček, kde jsem doteď žila. Nakonec jsem se rozhodla prodat svůj dům a zbořit ten starý, po mamince. Je v hrozném stavu a rekonstrukce není možná. Takže půjde k zemi a si postavím šikovný, ekologický dům pro sebe. Nový domov. Věřím, že to bude ta druhá srdcovka, ve které si budu na stará kolena dobře žít.“
