Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Životní styl

KLÁRA KOTÁBOVÁ: Věříte ještě v dobro v lidech?

Info ikona
Věříte v dobro v lidech?

Taky gentlemanskou dohodu, slib, který se stvrzuje podáním ruky. Protože my jsme velcí, a přece bychom si nelhali, podraz na sebe neudělali, že. Obávám se, že jsem zatím, až na čestné výjimky, nepotkala tu správnou protistranu, která by si ze slibu takto daného, nedělala legraci.

Klára Kotábová | 10. 11. 2020

Mám pocit, že bych mohla naivky v divadelních představeních hrát neustále. Pořád totiž věřím tomu, že když si dva dospělí a svéprávní lidé něco slíbí, mělo by to mít stejnou platnost jako dvacetistránková smlouva.

Před lety jsem pomohla finančně kamarádce, které se potápělo podnikání. Dnes? Nezná mě, nekomunikuje se mnou, tvrdí, že jsem ji podvedla já, protože peněz jsem slíbila víc. Gentlemansky prý. A nestydí se chlubit svým podnikem během večírků, které kdysi platila z mých peněz, dnes nejspíš z peněz někoho jiného. Mně by dnes stačilo, kdyby přišla, uznala svou chybu, a i kdyby po pětikoruně celoživotně splácela sekeru u mě zatnutou, brala bych to alespoň jako snahu napravit něco, co se jí nepodařilo. A vážila bych si jí o to víc. Jenže jsem hlupák. Soudím jiné podle sebe a já bych podvodně vylákávat z lidí práci, peníze, cokoliv dalšího asi neuměla. A kdybych to dělala rozhodně bych se nenatřásala mezi VIP.

Nebo v poslední době: Psala jsem texty pro někoho, kdo si nutně potřeboval naplnit archiv. Po nocích, během víkendů, které jsem mohla trávit s dětmi, případně sedět a nedělat nic. Na základě toho, že gentlemanské dohody přece platí. Jenže v okamžiku, kdy se změní vedení, jdou všechny dohody do háje. Takže výsledek výše uvedené story? Honorář nebude a když si připočítám k několika zaplaceným fakturám neproplacené texty, dostala jsem nakonec za jeden odevzdaný text cca sedm padesát. A to už je slušná částka, že.

Mohlo by se vám líbit

Nejsem ale sama. Kamarádka takhle hlídala děti naší společné známé, která se dušovala, že další týden bude s dětmi domácí školu dělat ona. Jak si myslíte, že to dopadlo. Jana učí a krmí pět dětí už měsíc v kuse. Má tiky v obličeji, a vždy mi celá ubrečená volá, když se kamarádce připomene, že by potřebovala do práce. Protože se dozví že je sobecká.

Jiná moje kamarádka pečuje o své rodiče. Bratr jí slíbil dělení péče na sudé a liché týdny. Lichý týden za uplynulou karanténní dobu ještě nebyl. Divné, že… Ale je tu někdo, kdo by rozporoval slovo bráchy? Chtěl na něj smluvní ujednání? Asi nikdo, že…

Jiná se rozhodla pomoci dceři své kolegyně s diplomovou prací. Byla totiž požádána, zda by jazykově nedala vše do pořádku a byla jí za to nabídnuta skvělá částka. Věnovala opravám poměrně hodně času, a nakonec dostala vynadáno, že si nevšimla faktických nepřesností a že tedy to, že prominentní dcerka neuspěla, je de facto její vina, takže za co by jako chtěla zaplatit?

Jak na tyto situace nahlížím já? Za prvé si myslím, že Karma existuje, takže zaúřaduje vždy a za všech okolností. Dnes, zítra, za týden. Možná za deset let, ale vždy na ní dojde.

Mohlo by se vám líbit

Taky si musím do hlavy vtlouct a vy byste měla taky: Přestaňte si myslet, že všichni kolem jsou jako vy. Tedy že četli Rychlé šípy, že jsou čestní jako vy, že potřesení rukou pro ně má stejnou hodnotu, jako cár papíru s názvem Smlouva. Třebaže jsem si slibovala, že nebudu už tak důvěřivá, že budu chtít mít věci vždy správně ošetřené, obávám se, že to tak nebude. Vycházím totiž vždy a za všech okolností z toho, že lidé jsou čestní, hrajou fér a když se nedaří, umí přijít a říci: Nejsem schopný svůj slib dodržet, ale dělám vše proto, aby tomu tak nebylo.

Třeba se jednou dočkám a zjistím, že svět není plný vychytralých lidí, ale těch, kdo sdílejí stejné hodnoty, jako já. A k jakým vedu svoje děti. Jenže vnitřně vím, že tomu tak není a nikdy nebude. Každý je vychovaný jinak, má za sebou jiný životní příběh. Takže těžko ho soudit. Můžu si ale třeba myslet, že jsem pomohla opravdovému zoufalci, kterému nic jiného, než podvod nezbýval. Protože kdo jiný než totální ztracenec, by jinak lhal a podváděl, že…

Jak to máte vy? Pomáháte a věříte v dobro v lidech? Nebo jste poučena a víte, že to nemá cenu? Váš názor i vaše příběhy nás zajímají…

Mohlo by se vám líbit