Oční abeceda aneb vidím, že nevidím

Známe to každý a netýká se to jen zraku. Včasná diagnóza a léčba velkého množství fyzických neduhů může předejít pozdějším škodám. Oči jsou však pro nás nepostradatelným komunikačním nástrojem, a proto bychom se o ně měli obzvláště starat. 

Kontroly zraku jednou za dva roky nejsou léčení. Důsledkem včasného nenošení korekčních pomůcek je zhoršené vidění. To znamená, že i když vám oči nakonec optometrista vykoriguje, stejně vidíte podstatně hůře, než byste mohli, kdybyste o své vadě včas věděli.

Zde je abeceda očních vad, které by se neměly podceňovat.

ABERACE vyšších řádů na rohovce

 Rohovka není vždy perfektní plocha. Může velmi zjednodušeně řečeno být perfektní nebo „hory doly stráně“. To např. způsobuje špatné vidění za šera.   

ASTIGMATISMUS

Astigmatismus je refrakční vada, která se vyskytuje  často společně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. V tomto případě nemá rohovka pravidelný kulový tvar, ale je v jedné ose nebo v obou dvou více či méně zakřivená.

BINOKULÁRNÍ VIDĚNÍ

Výše zmíněným vadám lze přiřadit i problémy s binokulárním viděním. Prostorově nevidí přibližně 30% populace. Z toho plyne velká únava až migrény.

HYPERMETROPIE - dalekozrakost

Dalekozrakost je refrakční vada, kdy je oko příliš krátké nebo optický aparát příliš slabý na to, aby oko mohlo jasně zaostřit na vzdálené nebo blízké předměty.

Hypermetrop nevidí dobře dálku ani nablízko. Např. hypermetrop který má do dálky +3,0 dpt potřebuje na čtení cca 6,0 dpt. To znamená, že pokud je bez brýlí, musí na blízko  zaostřit o 6,0 dpt. Z toho plyne velká únava.

MYOPIE – krátkozrakost

Krátkozrakost je refrakční vada, která je jednou z nejčastějších vad vůbec. Je to stav, kdy oko nemůže správně zaostřit na vzdálené předměty. Při krátkozrakosti se obraz vytváří před sítnicí, a proto se jeví, jako by byl neostrý. 

“Problémem je, že lidé s touto vadou sice nevidí ostře do dálky ale  například  při - 3 ,0 dpt. vidí perfektně na  33 cm. Proto mnohdy svoje špatné vidění do dálky považují za normu. Pokud ale nenosí brýle, očím nablízko ulevují, protože by měli akomodovat (zaostřovat), aby uměli i konvergovat,” říká optometriskta Blahoslav Žilka, majitel značky OPTIK Žilka. 

PRESBYOPIE - vetchozrakost

Vetchozrakost - po čtyřicátém roce věku začínají naše oční čočky ztrácet svou pružnost, a tím i schopnost zaostřit na blízké předměty.

Vetchozrakost (neboli presbyopie) se začne projevovat potřebou oddalovat blízké předměty (noviny, knihu), až jsou jednoho dne naše ruce příliš "krátké".