RADKIN HONZÁK: Kdy přestává být pracovitost cností?

Jednoduchá a prvoplánová odpověď na otázku v titulku je – když je zaměřena proti lidem. Pracovitý vrah, ba ani pracovitý zloděj nemohou být pokládáni za sociální vzory. Základy jednoho velkého bankovního domu ve Velké Británii byly položeny na konci Napoleonovy kariéry. Majitel oné banky měl své špehy na kontinentě a znalcům historie neuniklo, že u Waterloo to zpočátku pár dní vypadalo na Bonapartův úspěch. Po rozhodující bitvě, jejíž výsledek se bankéř bleskově dozvěděl, rozhlásil, že Napoleon vyhrál. Akcie šly dolů skoro tak rychle jako v roce 1929. Bankéř jich většinu za babku skoupil, a když přišla pravdivá zpráva, byl miliardářem. Také u nás jsou podobní lidé, jejich impérium se rozrůstá, a navzdory tomu, že za ctnostné pokládáni být nemohou, jsou voleni do vysokých funkcí. Lid si úspěšných zlodějů cení. Jánošík se dokonce dostal na dvoukorunu, ač v občanském průkazu, v rubrice zaměstnání, měl zapsáno „loupežník“.

ČTĚTE TAKÉ: RADKIN HONZÁK: Jak nezničit svým dětem život

Zničující přednosti

Pracovitost provozovaná s chutí usilovnou na národa roli dědičné, jak nám odkázal slavista Kollár (pro pořádek: ze svého panslavismu na konci života zešílel a trpěl utkvělou paranoidní představou, že Řím bylo staré slovanské město a jeho jméno ve staroslověnštině znělo Roma), přestává být ctností, když je zničující. Buď ničí pracovníka samotného, což sice vypadá na první pohled ušlechtile, ale ani za mák dobroty v tom není, nebo s sebou bere i jeho blízké.

Výstražným ukázkovým příkladem může být Langweilova aktivita – usilovná práce na papírovém modelu Prahy, které věnoval veškerý svůj čas, peníze i majetek. Ačkoli už ve své době byla tato práce obdivována, mecenáše nenašel a zemřel v bídě. Navíc své rodině zanechal nesmírné dluhy.

Komu to nestačí, může si vzít příklad z literárního hrdiny Orwellovy bajky Farma zvířat. Kůň Boxer, když jsou problémy, se vždy nabídne, že bude vstávat o čtvrt hodiny dřív a pracovat ještě usilovněji. Když se naprosto uštve, pošlou ho prasata ke koňskému řezníkovi a zvířátkům namluví, že odjel do lázní.

V Marianne se píše měsíc červen. Tento text píši ale začátkem dubna a lze jen těžko odhadnout, jak bude vypadat situace vyvolaná koronavirem. Jisté je, že tak dobře, jako bylo před ní, nebude. Bude třeba víc pracovat a v této chvíli bychom neměli zapomínat, že v neméně těžkých dobách přišlo ze Sinaje třetí přikázání: Pomni, abys den sváteční světil. Odpočinek je nutný!

Časopis Marianne si nyní můžete, bez nutnosti platit poštovné, objednat až domů. Více informací se dozvíte zde.