KVÍZ: Než se zapálí ohně, vyzkoušejte, co víte o pálení čarodějnic!

Pálení čarodějnic, neboli také Filipojakubská i Valpuržina noc, pochází ze starobylé tradice, jenž se vztahuje ke keltskému svátku Beltine. Spojeno je s oslavou příchodu jara a ochranou před zlými silami. Zvláště dříve se proto dodržovaly různé tradiční rituály a obřady, které měly chránit před zlými duchy a slavit jaro. Jednou z nejznámějších tradic bylo zapalování ohňů, které mělo symbolizovat odvrácení zla. Lidé se kolem nich shromažďovali, tancovali a zpívali.

Samhain, Imbolc a již zmiňovaný Beltine (nebo také Beltane) jsou tři hlavní keltské svátky. Samhain slavil nový rok a přechod do zimního období, Imbolc oslavoval návrat jara a období očisty, a to mezi 1. a 2. únorem. Beltine se pak vztahoval k plodivé síle, která v období května sílí.

Ochrana před temnými silami

Lidé věřili, že o Valpuržině noci se čarodějnice shromažďují ke svým sabatům, kde vykonávají různé rituály a magické praktiky. Pálení čarodějnic bylo vnímáno jako způsob, jak se ochránit před jejich temnými silami a kouzly. Až rozšíření křesťanství do oslav tohoto svátku přineslo mnohé změny. Rozdíly také panovaly v rámci různých oblastí.

Kdo byla svatá Valpurga?

Svatá Valpurga byla anglosaská misionářka žijící v 8. století. Její původní jméno bylo Walpurga nebo Walburga. Pocházela z rodu saských šlechticů a vstoupila do kláštera ve Wimborne v Anglii. Později odjela do Bavorska, kde sehrála významnou roli v šíření křesťanství. Po její smrti byly ostatky uloženy v klášteře v Eichstättu v Bavorsku, kde se staly předmětem uctívání. Svatá Valpurga je patronkou mnoha oblastí a je často spojována s ochranou před zlými silami, zejména v době Valpuržiny noci, kdy se slaví její památka.