FEJETON KLÁRY KOTÁBOVÉ: Všechno je tvoje vina

Je to fakt, v případě jakékoliv krize, ať už rodinné nebo vztahové, nebo jakékoliv jiné, hledá oběť, postižený, nebo jen účastník viníka. Málokdo je totiž natolik silný, aby si přiznal, že na rozpad čehokoliv jsou třeba dva. Tedy, že se vina se minimálně dělí. To chce totiž pořádnou dávku odvahy. Takže je mnohem snazší a alibističtější hodit vinu na někoho, kdo se bránit nebude. Což matky většinou neumí.

Když se rozpadne stavba z lega a dítě je vzteklé, že za to můžete vy, budete mu vysvětlovat, že to tak úplně pravda nebude, protože na vině je i ten, kdo jej nechal uprostřed obývacího pokoje, který je třeba občas vyluxovat, a že jste opravdu do architektonického skvostu vysavačem nenajela záměrně, prostě jen nemáte oči na zádech a navíc – na to, že je třeba jej uklidit, jste upozorňovala několikrát?

Nebo jiný příklad: Fakt můžete za to, že není nic v lednici? Vy přece, když jí otevřete, vidíte, že je plná. Takže vy asi selektivní slepotou trpět nebudete, spíš váš potomek, který nechápe, že fastfood, sushi nebo jiné pochutiny, které mu připadají jedlé, ve velkoobchodě zkrátka nenakupujete.

Za to, že s vaší Maruškou přestal chodit Tonda, protože ji potkal s Filipem – taky nemůžete. I když ona si optikou teenagera myslí, že je to vina vaše, protože ty džíny co jí nutíte nosit, jsou prostě pekelné. A Tonda neunesl pohled na ně. V tomhle případě nevysvětlujte, jen podávejte papírové kapesníky. Nikoliv debatu na téma multi randění, ale právě ty totiž vaše dcera potřebuje. Na moralizování, že s více než jedním klukem se nechodí, můžete zavést řeč jindy.

Když přistihnete manžela při nevěře, jste to vy, kdo jej k takovému činu dohnal. Málo jste se na něj smála, nějak jste po jeho boku zestárla, jako matka jste selhala, jako milenka už úplně. Tak co se vlastně divíte, že si odběhl někam jinam, že. Je to vaše vina.

Vykašlete se na takové pocity. Všichni, kdo se je ve vás snaží vzbudit, přesně vědí, co dělají. Odborně se tomu říká manipulace. Ti, kdo se snaží dostat vás tam, kam potřebují, mají sami máslo na hlavě a jejich cílem je necítit se tak špatně. Dítě moc dobře ví, že jste mu o úklidu říkala, teenager také jídlo v lednici vidí, jen je mu trapné, že vám s nákupní taškou nepomohl. A poslední případ? Chlap si přece podíl viny na svém selhání nikdy nepřipustí.

Takže: Jestliže je na vás pocit viny hrnutý ze všech stran, dejte mu stopku. Jste to vy, kdo rozhoduje o svém životě a ne ti, kdo vás obklopují. Vy máte právo dělat chyby, stejně tak jako máte právo je přiznat, poučit se z nich a napravit je. Což nemůžete udělat s chybami, které vám někdo podsouvá. U těch to nefunguje.

Navíc, pokud cítíte vinu, že jste rozbila stavebnici, vehnala manžela do cizí postele, rozbila dceři první vážnější vztah, uděláte přesně to, co se od vás čeká. Omluvíte se, stavebnici koupíte další, džíny seženete takové, aby v nich vaše dcera vypadala skvěle, a manželovi se za jeho nevěru omluvíte. Ano vy. Přece jste ho k tomu dohnala. Lidé, kteří jsou hnáni pocitem viny, umí udělat neuvěřitelné věci. O to manipulátorovi jde, vám by jít nemělo. Takže zapomeňte na tenhle manipulativní vzorec. Nenesete odpovědnost za jiné. Za jejich činy, ani emoce.

Vy si opakujte, že jste dobrá máma, skvělá manželka i partnerka. A že vás chtějí mít vaši blízcí ještě lepší? Jejich chyba. Děláte, co můžete a vždy je na světě někdo, kdo ocení, jak skvělá jste. A když to zatím nevidí oni, opakujte si to denně u zrcadla sama. To vám nabízí pravdivý obraz – a vy zkrátka jste nejlepší. Děláte, co můžete a když to někomu nestačí, jeho chyba. Neví, o co přichází.

PS: Pozor – děti si manipulací zatím zkouší, ty vás neopustí nikdy. Ani vy neodejdete od nich. Jen je třeba dát jim jasně najevo, že máte svou důstojnost a hranice, které nepřekročíte. Stačí jednou, dvakrát a i nejzatvrzelejší manipulátor pochopí, že to přehnal.

Takže opravdu si ještě myslíte, že můžete i za nedostatek vody na Sahaře?

Autorka textu: Klára Kotábová

ČTĚTE TAKÉ:

FEJETON KLÁRY KOTÁBOVÉ: Opravdu muži zrají jako víno?

FEJETON KLÁRY KOTÁBOVÉ: Podvýživa jako nová obezita

FEJETON KLÁRY KOTÁBOVÉ: Písní k trvalé pohodě