Hledám ji už spoustu let. Lásku na celý život. Zatím marně. Ale prý se jednou za život potkáme. Jestli si vydržíme být věrné, to je ovšem otázka…. Co se týká řasenek, bývám dost přelétavá.

Pamatuju si na svou první kosmetickou vášeň. Dovezl mi ji tatínek ze studijního pobytu v Anglii, bylo mi čerstvých šestnáct let a ta značka – působila jako něco mimozemského. Táta tehdy nejspíš vůbec nevěděl, co kupuje, protože kdyby přepočítal částku utracenou v librách za koruny, nikdy by nic tak neuvěřitelně drahého nedovezl. Ale já ho za jeho investiční úlet milovala. A svou novou řasenku ještě víc. Nosila jsem ji v penálu do školy, dovolila kamarádkám, ale jen těm blízkým, aby si ji vyzkoušely – na vlastní řasy.

I když je to z pohledu dnešních vědomostí nesmysl, vydržela mi rok. Pravda, zpočátku řasy zhustila, prodloužila i natočila. Později jen nabarvila – a v závěru své existence jen udělala fleky pod očima. Ale nic z toho mi nevadilo, byla to má první řasenka z ciziny a já se jí nehodlala vzdát.

Je zajímavé, že přesně si pamatuju jen tuhle první. Ostatní značky už splývají v mlze… Ovšem vědomosti, ty člověk získává pořád.

Když tahle láska odešla, začala jsem experimentovat s jinými. Právě řasenka je ale produkt, u kterého si nechá člověk, tedy já určitě, vnutit reklamou, že potřebuje přesně ten propagovaný model, protože… Nakonec lze říci, že jsem jich vystřídala desítky. Jedna řasy lepila, jiná se obtiskávala na spodní víčko. Jiná na řasách vytvářela nevzhledné hrudky. Ta v zeleném obalu slibovala city look, ale já po půlhodině aplikace řasenky na horní řasy vypadala jako medvídek panda… V žádném velkoměstě jsem nikoho s takovými kruhy pod očima neviděla, ale budiž… Reklama má právo na nadsázku.

Ovšem výše uvedené kousky nebyly jediné, které nedodržely, co slíbily. A selhaly například v situaci, kdy jsem se potřebovala probudit vedle nového muže a být nedbale sexy. Místo toho jsem vypadala jako někdo, kdo se neumí večer odlíčit. Taky jsem zjistila, že ani voděodolné řasenky mi nepomohou s mými problémy, jen se jako bonus navíc nedají odlíčit…

Poučena lety a vědeckými výzkumy také vím, že řasenku by měl člověk co dva měsíce obměnit, protože množící se bakterie v ní zavánějí průšvihem. Navíc by ji člověk neměl nikdy půjčovat, stejně jako zubní kartáček. To už nedělám, ale zase nastává jiná situace. Já řasenku sice nepůjčuju, ale dcery na prahu puberty si je berou z mého toaletního stolku samy.

Po letech pokusů ani nevím, jestli potřebuju kartáček plastový, se štětinkami, zakroucený, nebo rovný… Vzhledem k tomu, že plavu jako paní radová, nepotřebuju řasenku voděodolnou, protože hlavu v bazénu nepotopím zkrátka nikdy, na procházky se psem, jízdu na kole, výlety s dětmi – se líčím vzorečkem, který jsem dostala na kosmetice k vyzkoušení. Ovšem když jsem se rozhoupala, že si ji koupím v reálné velikosti, zjistila jsem, že už se tento model nevyrábí. Nedováží, zkrátka, že mám smůlu.

O experimentech s řasenkami barevnými, jakože modrými, fialovými, hnědými, atd… se rozepisovat nebudu. Fakt mi neslušely, mé řasy jsou zkrátka stvořené pro klasiku. Ne pro trendy líčení z přehlídek. Koneckonců, nejsem modelka. Nepřestávám ale doufat… Však ona se jednou objeví. Holka pro všechno, co mi vyladí řasy k dokonalosti, vyživí je, ubere mým očím několik let. Do té doby budu utrácet za nepovedené modely a uklidňovat se, že tím rodinný rozpočet nezruinuji a že jde vlastně o neškodnou závislost.
A ta pravá láska se ukáže – podle mých propočtů přesně v okamžiku, kdy hledání vzdám….

To totiž platí vždy a o všem.

Čtete rádi fejetony Kláry Kotábové? Zaregistrujte se do našeho nového Marianne Klubu, kam Klára pravidelně přispívá svými články. Registrovat se můžete zde

ČTĚTE TAKÉ:

FEJETON KLÁRY KOTÁBOVÉ: Citáty pro lepší život

FEJETON KLÁRY KOTÁBOVÉ: Tortura u kadeřnice

Promotion