Lékárník v Jindřichově Hradci si v roce 1911 postavil řadový dům s kvalitními materiály a romantickým historismem. Dnešní pětičlenná rodina však potřebovala moderní dispozice. Zjistěte, jak se podařilo skloubit původní prvky s novými požadavky a vytvořit harmonický domov pro tři generace.
Poctivě stavěný rodinný řadový dům si nechal v roce 1911 realizovat místní lékárník. Kvalitní materiály, precizované detaily, prostorová velkorysost, nezbytná míra romantického historismu. Avšak dispozice neodpovídající soudobým požadavkům pětičlenné rodiny. Úkolem je její vybalancování, hledání míry mezi novým a původním. „Požadavkem ze strany majitele byla kompletní přestavba domu, tak aby vznikla jedna hlavní bytová jednotka a dvě další menší s výtvarným atelierem v podkroví. Horní byty budou minimálně zpočátku užívány členy rodiny a do budoucna je možné uvažovat o jejich pronájmu. Charakter a podstatu domu neměníme. Do přízemí vkládáme jasné úzké žluté jádro koupelen a šaten, které v dispozici domu naléhavě chybí,“ vysvětlují autoři projektu architekti Martin Petřík a Matěj Šebek. „Přízemí rozdělené schodišťovou halou propojujeme probouranými otvory podél nově vzniklého jádra. Podélný průhled domem je pro nás velkým zážitkem. Skrze jádro se prochází do noční zóny domu - jádro je filtrem. Celý hlavní obytný prostor přimykáme k zahradní fasádě a západnímu slunci. Jeho dominantou se stává mohutný pilíř, kdysi zeď, obehnaný sedacím nábytkem a původní kachlová kamna, která si jako jediná mohou dovolit vystoupit z linie nově vloženého jádra. Život může cirkulovat z obývacího pokoje do kuchyně kolem kamen, pohovky a lavice u jídelního stolu. Schodiště, které dům dřív dělilo, ho teď propojuje. Úzkým oknem z kuchyně je vidět skrz halu až do ateliéru v podkroví.“
„Podporujeme bytelnost významných prvků, přiznáváme prvky utilitární a vložené. Fasádu do zahrady otevíráme zvětšením významných otvorů. Čisté celoprosklené plochy v hladkých hliníkových rámech akcentují vstupy nové architektury v kontrastu s jemnými detaily dělených špaletových oken. Do drobné výškově členité zahrady přinášíme třetí harmonizující úroveň,“ vysvětlují architekti. Podél obytného prostoru se táhne dřevěná lávka, která klesá pobytovými „koňskými“ schody na nejnižší úroveň cihelného plácku. Zde se k původní zdi přimyká jednoduchý objekt venkovního zázemí. „Do podkroví vkládáme nízké servisní objemy, jinak se prostor otevírá na celou výšku krovu. Kolem nízkých objemů koupelen a šaten se uvnitř dispozice rozvíjí dva byty – garsoniéra a 2 kk. Úrovně podlah se přizpůsobují původním konstrukcím v podkroví tak, aby podtrhly význam nového vnitřního uspořádání. Vysoko posazená střešní okna přináší světlo do celého prostoru. Okolo sošného komína i skrz světlíky do koupelen, které nemají fasádu. Původní dřevěnou verandu na západní fasádě nahrazujme lehkým vykonzolovaným molem, které poskytuje unikátní výhled na bývalý františkánský klášter v sousedství.“
18.-21.9. 2026
powered by
Interiér roku
Do desátého ročníku soutěže mohou už nyní hlásit čeští a slovenští architekti a interiéroví designéři soukromé i veřejné interiéry, které byly dokončeny v průběhu tohoto roku. Vyhlášení vítězů proběhne 29. 4. 2025 opět v pražském Centru současného umění DOX, a to jako vrcholný bod mezinárodního kongresu o bydlení, designu a architektuře Living Forum. Mediálním partnerem je Marianne Bydlení.
