Některé domy mají příběh, který nelze přehlédnout. Rezidence Hradby vznikla rekonstrukcí bývalého fortifikačního strážního domku, jehož historie sahá až do středověku.
Architekti spolu s investory dali stavbě nový život, aniž by potlačili její původní charakter.
Výsledkem je dům, kde se staré kamenné zdi, klenby a malované stropy přirozeně potkávají s moderním interiérem a současnými technologiemi.
Když architekti poprvé vstoupili do domu, bylo jasné, že nejde o obyčejnou rekonstrukci. Objekt ukrytý v historických hradbách si zachoval mnoho původních prvků, jako je kamenné zdivo, klenuté stropy v přízemí, malované dřevěné stropy v patře i původní kachlová kamna.
Takové stavby nesou silnou atmosféru a zároveň vyžadují velkou dávku pokory. Klíčovou roli zde sehráli majitelé domu. Ke stavbě přistupovali s respektem a ochotou hledat řešení, která zachovají maximum historických detailů.
Cílem nebylo vytvořit muzeum minulosti, ale plnohodnotný domov, kde staré konstrukce dostanou nový smysl.
Dispozice domu zůstala po zahájení projektu pevně daná. Společenská část se nachází ve vstupním podlaží. Velkorysý obývací pokoj plynule navazuje na jídelnu, samostatná kuchyň respektuje původní architekturu prostoru a bývalá garáž se proměnila v pokoj pro hosty.
Právě přízemí patřilo mezi nejnáročnější části rekonstrukce. U podobně starých staveb bývá častým problémem vlhkost. Kamenné zdi proto architekti zbavili omítek a nechali konstrukci přirozeně dýchat.
Sanační omítky se objevují pouze ve spodních částech obvodových zdí. Jejich aplikace proběhla opakovaně, aby se z konstrukce uvolnilo co nejvíce vlhkosti.
Vnitřní omítky dostaly jemně leštěnou glazovanou strukturu. Ta vytváří zajímavé odlesky světla.
Klenby architekti zpevnili spirálovými výztuhami a osvětlení vedli z horního patra. Díky tomu zůstala jejich silueta čistá a nerušená.
Podlahy v přízemí využívají systém odvětrávání pomocí takzvaných iglú tvarovek a podél obvodových zdí vede drenážní systém. Všechny tyto technické zásahy pomáhají historické konstrukci fungovat v současných podmínkách.
Schodiště do horního patra bylo ve velmi špatném stavu a vyžadovalo kompletní opravu.
Architekti zde znovu odkryli kamenné zdivo a prostor doplnili výrazným osvětleným zábradlím. Horní patro působí úplně jinak než přízemí. Dominují zde dřevěné konstrukce. Domu dodávají teplejší atmosféru.
Velkou pozornost si zasloužila také historická kachlová kamna. Restaurování jim vrátilo původní krásu a před kamny se objevila cihlová dlažba z historického bazaru.
Jedním z největších pokladů tohoto patra jsou malované trámové stropy. Původní malby zůstaly dlouho skryté pod bílým nátěrem. Restaurátoři jej postupně odstranili a motivy oživili pomocí reaktivních mořidel. Nepřímé osvětlení pak zvýrazňuje jejich kresbu a v ložnicích vytváří příjemnou atmosféru.
Přestože interiér respektuje historickou architekturu, dům nabízí komfort současného bydlení.
Vytápění zajišťuje podlahový systém napojený na tepelné čerpadlo, doplněný krbovou vložkou v obývacím pokoji. Celý interiér navíc využívá rekuperační větrání. Rozvody architekti skryli v konstrukci a výdechy opatřili litinovými mřížemi, které zapadají do historického charakteru domu.
Podkroví si zachovalo původní konstrukci střechy. Architekti ji doplnili nadkrokevní izolací, aby trámy zůstaly viditelné i z interiéru. Majitelé tak mohou průběžně kontrolovat stav konstrukce a zároveň vnímat její autentickou strukturu.
Celý interiér pracuje s kontrastem materiálů. Hrubé kamenné zdi získaly šedý nátěr, zatímco průchody masivními zdmi lemují tenké obklady ze surové voskované oceli. Tento detail zdůrazňuje tloušťku historických konstrukcí.
Veškerý vestavěný nábytek navíc architekti navrhli s odvětráváním, aby historické konstrukce mohly přirozeně pracovat.
