Hřbitovy nemusejí být jen místy smutku, leckdo tu hledá klid, ticho a přírodu. Zejména v podzimním období, kdy se listí barví a všude blikají světýlka svíček, mají tato místa nostalgickou a tak trochu tajemnou atmosféru. A k leckterému z nich se navíc váže poutavá historie. Které podle nás stojí za dušičkovou procházku?
Podzimní mlha se převaluje mezi náhrobky, pod nohama šustí listí a… každý kámen upomíná na příběhy lidí, kteří tu kdysi žili. Toulky po hřbitovech, které vyprávějí, jsou putováním krajinou i lidskou pamětí.
Jako z pohádky
Kapličkový hřbitov v Albrechticích nad Vltavou patří k nejmalebnějším hřbitovům v Česku. Románský kostel sv. Petra a Pavla obepíná unikátní ohradní zeď, do níž je vsazeno 108 malovaných kapliček. Ty vznikaly v první polovině 19. století z podnětu místního faráře Víta Cízy, který pro nebožtíky také složil veršované epitafy. Atmosféru místa umocňuje románský kostel s dochovanými freskami včetně monumentálního Posledního soudu.
Na Sedlčansku nedaleko obce Čelinaleží schovaný na svahu u lesa malý židovský hřbitov. Zdejší židovská komunita čítala sotva jedenáct rodin, přesto dokázala vybudovat vlastní pietní místo, které vydrželo dodnes. Hřbitov (rozloha 737 m²) byl založen kolem roku 1750 a sloužil až do L. P. 1918. Dnes se tu najde kolem třiceti macev. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1803, nejmladší připomíná pohřeb z doby konce 1. světové války. Někdejší márnice i ohradní zeď se příliš nedochovaly, a tak je hřbitov volně přístupný.
Jeden z největších
V Boskovicích na svahu pod zdejší zámeckou oborou se rozprostírá židovský hřbitov, který patří k největším a nejzachovalejším u nás. Jeho historie sahá nejméně do 16. století a na ploše o rozloze půldruhého hektaru se zde nachází kolem 2500 náhrobků! Nejstarší jsou už ze 17. století. Velkou hodnotu mají barokní náhrobky jihomoravského typu z 18. století zdobené lasturami, rostlinnými či zvířecími motivy.
Člověče, pomni!
Barokní hřbitov ve Střílkách ve Zlínském kraji byl vybudován na popud hraběte Amanda Antonína Petřvaldského z Petřvaldu v letech 1730–1743. Stojí na vyvýšené terase a masivní pískovcové zdi. Balustrády i schodiště tu tvoří monumentální architektonickou scénu. Působivé jsou též sochy po obvodu areálu: na pravé straně alegorie ctností, na levé naopak neřestí. Dílna sochaře Gottfrieda Fritsche tu pro člověka vytvořila doslova kamenné memento…
Foto: Shutterstock
Na barokním hřbitově ve Střílkách můžete obdivovat působivá sousoší – alegorii ctností a neřestí.
Rarita z litiny
Kdo se z návsi obce Dřevíkov na Hlinecku vydá pěšky lesní cestou, dojde po půl kilometru k židovskému hřbitovu schovanému v lese. Místo posledního odpočinku je obehnáno kamennou zdí, jsou zde i pozůstatky márnice. Hřbitov byl založen před rokem 1740. Dnes zabírá plochu přes 1700 m² a čítá zhruba tři sta náhrobků. Nejstarší dochovaný pochází z roku 1748, v místě se pohřbívalo až do roku 1940. Vidět lze i jednoduché kameny s hebrejskými nápisy, bohatě zdobené náhrobky s klasicistními prvky, kde se hebrejština prolíná s němčinou nebo češtinou. A mezi nimi jedna rarita: litinový náhrobek z roku 1852. O místo se od 70. let stará Židovská obec v Praze spolu se Souborem lidových staveb Vysočina. Díky nim se zdařilo vztyčit popadané náhrobky a areál očistit od náletových dřevin.
Nejmenší u nás
Nedaleko vesnice Hluboké na Vysočině se nachází nejmenší hřbitov v Česku o rozloze pouhých 102 m² – zhruba jako malý rodinný dům. Hřbitov vznikl koncem 19. století díky rodině Sklenářových, kteří zde chtěli vytvořit místo posledního odpočinku pro své blízké. Tvoří ho sedm hrobů upomínajících na bývalé obyvatele nedalekého mlýna i hájovny. Pohřebiště lemují staleté lípy a nízká kamenná zeď.
Za lesíkem v bývalých Skocích u Žlutic u barokního poutního kostela Navštívení Panny Marie, slavné „Panenky skákavé“, leží kromě svatostánku další poklad – hřbitov založený roku 1789, aby místní už nemuseli docházet k pohřbům do sousedních Verušic. Ve 20. letech minulého století byl rozšířen, obehnán cihlovou zdí a v jihozápadním cípu vyrostla márnice. Po vysídlení obce a jejím pozdějším zániku hřbitov zpustl, zarostl křovinami, skoro zmizel… Na přelomu tisíciletí jej objevila a částečně obnovila česko-německá křesťanská mládež.
Doporučujeme
reklama
Odpočinek s výhledem
Na místě zaniklé středověké vesnice Byšičky, v dnešní části katastru Lázní Bělohrad, stojí malý jednolodní kostel románského původu obklopený hřbitovem. Ten sice oproti jiným nevyniká tak význačnou historií, zato nabízí jiný skvost: jedinečnou polohu a výhledy do malebné okolní krajiny. Zájem o místo je každoročně patrný hlavně koncem června, kdy se tu konají poutě, na něž míří četné davy lidí.
Článek vyšel pod původním titulkem Místa tichých vzpomínek v časopise Marianne Venkov & styl číslo 11/2025. Všechna vydání časopisu naleznete za zvýhodněnou extra cenu zde.
Zdroj: článek vyšel v časopise Marianne Venkov & styl, redakčně upraveno
