Nádherné, odolné a dlouho kvetoucí čemeřice vysílají ze záhonů veselé jarní signály. Krom nás se z nich radují i včely a čmeláčí královny.Zahrada nabízí spoustu neotřelých nápadů. No řekněte, není záhonová bordura z pálených střešních tašek prostě skvělá?
Současnou podobu zahrady mají na svědomí manželé Christine a Mike Liddleovi. K uskutečnění svých pěstitelských snů si v roce 1978 pořídili svažitou parcelu obdélníkového půdorysu s panoramatickým výhledem do polí (a na Anděla severu: monumentální skulpturu britského sochaře Antonyho Gormleye). Byť měl pozemek necelých osm set čtverečních metrů, pojal velké množství vrb, buků, bříz a borovic. Ze semenáčků jsou dnes již statné stromy, které ve svých bohatých korunách vynášejí ptačí hnízda málem až do nebe. Také jabloně v sadu, kde si každý rok v březnu dávají dostaveníčko zářivé narcisy, hodně zestárly, přesto plodí stejně bohatě jako zamlada. U jezírka a v blízkosti domu rostou keře s důrazem na vůni a časnou dobu kvetení: kaliny bodnanské, masoplodky, vilíny. V záhonech jim něžnými růžovými odstíny přitakávají kurážné čemeřice, jejichž poupata se nalévala už v době, kdy zahradu pokrýval sníh, prvosenky, plicníky s mléčně kropenatými listy a bergénie doprovázené červeně žilnatým šťovíkem.
Christine bere upcyklaci jako formu odpočinku. K vrbě s chundelatými kočičkami exotický pryšec, k bergénii šťovík. Nevšední kombinace, majitelka vymýšlí za dlouhých zimních večerů nad hrnkem kakaa nebo třeba v některé z malebných schovávaček v zahradě. Bloumat jen tak bez cíle je vzrušující, protože v zahradě je spoustu lákadel od purpurových listů bergénií po zátiší s náladou Středomoří. Husté živé ploty z tisu, buku a zeravu přímo vybízejí ke hře na schovávanou. Mozaiku pestrých záhonů a útulných zátiší vybavených stylovým nábytkem, lucernami a ručně dělanými závěsy z mušlí posbíraných na pláži, vzdálené odtud necelou půlhodinu, propojují cestičky zpevněné kačírkem. Jsou plné zákrut, což vášnivým zahradníkům dovoluje při obchůzkách zvolnit tempo a rozvíjet myšlenky o tom, jak pomyslnou náruč své zahrady, která se přikoupením sousední parcely rozrostla na čtyřnásobek původní velikosti, otevřít více živočichům. Letos mají v plánu založit mokřad a vyvěsit budku pro sovy. Liddleovi totiž věří, že slibná budoucnost naší planety stojí na základech harmonického soužití člověka s přírodou. Oázu klidu a pohody si Christine a Mike sami navrhli tak, aby splňovala jejich potřeby a zároveň byla vstřícná k přírodě. Trávník sečou jednou ročně, záhony medonosných trvalek mulčují recyklovanou opukou, hnojí kompostem a vyhýbají se plastům.
