Zahrada může vypadat jako vystřižená z časopisu, a přesto v ní nemusí být příjemně. Stačí příliš mnoho trávníku, rostliny nakoupené podle momentálního okouzlení v zahradnictví nebo pergola, bazén a záhony poskládané tam, kde na ně zrovna zbylo místo. Zahradní designér Ferdinand Leffler upozorňuje, že největší chyby často vznikají ještě dřív, než zasadíme první strom. Zapomínáme totiž přemýšlet o tom, jak chceme na zahradě skutečně žít.
Inspirace dnes máme víc než kdy dřív. Stačí pár minut na Pinterestu nebo Instagramu a můžeme mít uložené desítky nádherných zahrad, bazénů, teras a záhonů. Jenže to, co skvěle funguje na fotografii nebo u sousedů, nemusí fungovat na našem pozemku. Ferdinand Leffler a jeho tým z ateliéru Flera každoročně navrhují desítky zahrad a při návštěvách pozemků se setkávají s chybami, které se stále opakují. A překvapivě nejde jen o špatně zvolenou rostlinu nebo nevhodně umístěnou terasu. „Je skvělé, že lidé hledají inspiraci, ale zároveň se často zapomíná na to nejdůležitější: Zahrada je tu pro vás, ne na obdiv sousedům a známým. Vaše zahrada vás musí bavit 365 dní v roce a pokud možno mnoho let,“ říká zahradní designér Ferdinand Leffler.
Nejdřív poznejte zahradu, teprve potom ji začněte měnit
Jednou z prvních chyb bývá příliš rychlý start. Máte nový dům, kolem něj prázdný pozemek a pochopitelnou potřebu udělat s ním co nejrychleji něco hezkého. Ale chvíle, kdy se zdánlivě nic neděje, může být pro budoucí podobu zahrady velmi důležitá. Každý pozemek má jiné podmínky. Někde praží od rána do večera slunce, jinde se dlouho drží stín. Rozdíl udělá vítr, sklon terénu, půda, okolní domy i to, kam se díváte z oken. A některé věci zjistíte až ve chvíli, kdy na místě skutečně nějaký čas strávíte.
„Než začnete kreslit plány nebo vybírat rostliny, projděte si svůj pozemek a nepospíchejte, zkuste ho zažít,“ doporučuje Leffler. Vyplatí se sledovat zahradu ráno i večer, za slunečného dne i po dešti. Kde byste si přirozeně chtěli sednout? Kam dopadá večerní slunce? Kde fouká a odkud na vás vidí sousedé? „Teprve když poznáte silné i slabé stránky svého pozemku, můžete začít tvořit zahradu, která vás bude každý den zvát k návštěvě,“ dodává.
Dům končí zdí, bydlení ale pokračuje venku
Další častou chybou je plánovat dům a zahradu jako dvě samostatné disciplíny. Interiér máme promyšlený do poslední zásuvky, zatímco za francouzskými dveřmi začíná úplně jiný svět. Podle Lefflera by však obě části měly fungovat společně. „Dům a zahrada nejsou dva světy. Jsou jako jeden organismus, který by měl dýchat a fungovat společně,“ vysvětluje. Nejde přitom pouze o to, zda se k modernímu domu hodí moderní zahrada. Důležité jsou také průhledy z interiéru. Zahradu totiž sledujeme přes okna i v listopadu, lednu nebo za deště, kdy se nám ven vůbec nechce. „Dívám se z oken a ptám se sám sebe: Co klient uvidí? Jaký pocit to v něm vyvolá? Bude ten pohled zajímavý i v zimě?“ popisuje Leffler.
Bazén sem, trampolínu tam. Bez plánu vznikne zahradní slepenec
Možná to znáte. První rok vznikne terasa. Druhý rok přibude vyvýšený záhon. Pak děti potřebují trampolínu, následuje bazén a po několika sezonách zjistíte, že na vysněnou saunu už vlastně není kam sáhnout.„Bez promyšleného konceptu se zahrada může snadno proměnit v nesourodý slepenec, který nedrží pohromadě,“ upozorňuje Ferdinand Leffler. Nemusí to znamenat, že zahradu musíte vybudovat celou během jednoho léta. Právě naopak. Promyšlený plán dovoluje rozdělit realizaci do několika etap podle času i rozpočtu. Důležité je vědět, kam směřujete. „Dvakrát měř, jednou řež,“ připomíná Leffler. Pokud například víte, že po dětské trampolíně jednou může přijít sauna, můžete s budoucí změnou počítat už při rozvodu elektřiny nebo při řešení okolních výsadeb.
Opravdu potřebujete tolik trávníku?
Velký zelený koberec stále patří k české představě o zahradě téměř automaticky. Jenže trávník potřebuje sekat, v suchých obdobích zalévat a udržovat – a především zabírá prostor, který by mohl sloužit jinak. „Kolik trávníku opravdu potřebujeme? K čemu ho budeme využívat? Kde bude dobře prosperovat?“ pokládá Leffler otázky, které stojí za to si položit ještě před založením travnaté plochy. U malých zahrad může být odpovědí dokonce žádný trávník. „U menších pozemků, třeba o velikosti 250 metrů čtverečních, často navrhuji se svým týmem ateliéru Flera zahrady úplně bez trávníku. Vznikne pestrý prostor, který vás nebude stát tolik času ani vody a nikdy vás nezačne nudit,“ říká.
Místo části zeleného koberce mohou přijít trvalky, okrasné trávy, půdopokryvné rostliny, keře nebo stromy. A hlavně prostor, který skutečně využijete. Leffler zahradu přirovnává k domu a pracuje v ní s jednotlivými „pokoji“. Jeden může patřit venkovní kuchyni, jiný ohništi, další dětem, bazénu nebo klidnému posezení. Neměly by však být namačkané do zbytkových koutů jen proto, aby uprostřed zůstala co největší travnatá plocha.
Foto: flera.cz
V zahradnictví snadno podlehneme „květinové cukrárně“
S rostlinami přichází další past. Stačí na jaře vstoupit do dobře zásobeného zahradnictví a původní seznam se začne velmi rychle rozrůstat. Jeden nádherný keř, dvě trvalky v plném květu, a ještě tahle tráva, protože bez ní přece nemůžeme odejít. Leffler pro tento efekt používá trefný výraz „květinová cukrárna“. „Všechno, co je vystavené vašemu zraku, neodolatelně kvete, je krásné, barevné, lákavé,“ popisuje. Jenže rostlina nebude vypadat jako v den nákupu celý rok. Proto doporučuje položit si před vložením květináče do košíku několik jednoduchých otázek:„Jak bude rostlina vypadat, až odkvete? Hodí se do vaší zahrady? Máte pro ni vhodné podmínky? Máte na ni vůbec ještě místo?“
Výsadba by měla fungovat jako celek a být zajímavá déle než několik jarních týdnů. Vedle květů proto stojí za pozornost struktura a barva listů, podzimní zbarvení, plody nebo silueta rostlin v zimě. „Vnímejte zahradu jako celek. Představte si, jakou atmosféru má vyzařovat,“ doporučuje Leffler.
Než koupíte pergolu, zkuste zasadit strom
Na malém pozemku se velkého stromu leckdo zalekne. Co když zastíní dům, bude z něj padat listí nebo časem zabere příliš mnoho místa? Výsledkem pak bývá zahrada plná nízkých rostlin, nad nimiž chybí další patro. „Strom v zahradě funguje jako nejlepší klimatizační jednotka. Než postavíte pergolu nebo přístřešek, zamyslete se nad výsadbou stromu,“ radí Ferdinand Leffler. Dobře zvolený strom přináší stín, soukromí a příjemnější mikroklima, zakryje nežádoucí výhled a zahradě dodá strukturu. Samozřejmě je potřeba vybrat druh odpovídající velikosti pozemku a podmínkám. Strom vysazený dnes navíc může zahradu formovat několik desetiletí.
Dřevo není plast a beton není cihla
Touha po určitém vzhledu někdy vede k materiálům, které nejsou úplně vhodně vybrané. Beton dostane reliéf dřeva, plast se tváří jako prkno a umělá zeleň má suplovat rostliny. Leffler dává přednost opačnému přístupu.„Beton ať vypadá jako beton, cihla jako cihla, dřevo jako dřevo. Sáhněte raději po lokálních materiálech, které se do vašeho prostředí hodí přirozeně,“ doporučuje. Pokud na vysněnou terasu momentálně nezbývá rozpočet, nemusíte ji okamžitě nahrazovat levnější imitací. Dočasně může fungovat jednoduchá štěrková plocha a kvalitnější řešení přijde později.„Je lepší si na kvalitní řešení našetřit než se spokojit s levnou náhražkou, kterou budete nakonec stejně chtít předělat,“ dodává Leffler.
Největší chybou nakonec nemusí být špatně vybraný strom ani příliš velký trávník. Problém nastane ve chvíli, kdy zjistíte, že většinu volného času trávíte sekáním, stříháním, zaléváním a pletím něčeho, co jste původně zakládali pro radost. „Zahrada potřebuje péči, ale neměla by se stát dalším pracovním úvazkem. Cílem není dokonalost, nýbrž vaše každodenní radost,“ připomíná Ferdinand Leffler. To platí i pro zeleninové záhony, skleník nebo ovocný sad. Není nutné mít všechno jen proto, že se to na velký pozemek vejde. „Nemusíte mít všechno, co vás zaujme, i když na to máte rozpočet. Začněte zvolna. Vyzkoušejte si pěstování na jednom nebo dvou záhonech. Uvidíte, jestli vás to naplňuje, nebo spíš vyčerpává,“ radí. Jednou z možností je také rozdělit pozemek na intenzivně udržovanou část v okolí domu a volnější zóny dál od něj. Pečlivě posekaný trávník může postupně přejít v louku sečenou jen několikrát za rok, dál může pokračovat ovocný sad nebo přirozenější kout.
