Sama vyrábí ruční papír a tvoří z něj kouzelné lampy: Příběh umělkyně Michaely Doležalové
Měla z ní být designérka skla, místo toho si zvolila jako obživu práci s papírem, ze kterého vytváří svíticí 3D objekty. Tím ale zdaleka nekončí. Své hranice Michaela Doležalová alias Jasna posouvá až k samému prvopočátku – k výrobě vlastního ručního papíru. Marianne Bydlení prozradila, proč si vybrala jako materiál právě papír a jak náročná byla její cesta k úspěchu.
Michaela Doležalová miluje cestování po horách a taky hraje fotbal. Svůj umělecký ateliér má nedaleko Letenského náměstí v budově TJ Sokol Praha 7, kam je možné po domluvě přijít na konzultaci. Ucelený výběr její tvorby najdete na stránkách Jasna.store nebo na instagramovém profilu @jasna_studio. „Hlavním záměrem mé značky je podporovat v lidech kreativitu. Proto se věnuju i workshopům. Vždycky mi udělá radost, když moje lampa rozveselí něčí domov. Pár jich dokonce visí i jako dekorace ve výlohách krámků na pražské Letné.“
Studovala jste ateliér skla na UMPRUM, co vás přimělo k práci s úplně jiným materiálem, tedy vyrábění svítidel z papíru?
Jasna je původně „covidový“ projekt. Tehdy jsem cítila, že pro něj nadešel vhodný čas – všichni byli zavření doma, probouzela se v nich touha tvořit a já najednou ucítila potenciál. Navíc po několika letech, kdy jsem pracovala především se sklem, mi přišlo osvobozující přesunout se k papíru. Vyhovuje mi jeho jednoduchost.
Z čeho lampičky vyrábíte? Předpokládám, že není papír jako papír.
Používám papíry grafické, které jsou podle mého designu narýhované na razicích strojích. Na grafickém papíru je právě super, že se může před skládáním potisknout digitálním tiskem, sítotiskem nebo různými výtvarnými technikami. Toho často využívám při atypických realizacích nebo limitovaných kolekcích. Pak ale také vyrábím vlastní ruční papír z lýka a konopí, kterému se také říká „japonský“ papír neboli washi. Finální podobu papíru vytvořím přírodninou, kterou do něj přidávám.
Nabízíte i dárkové balíčky DIY. To mi připadá moc hezké, že si lampičku může člověk sám složit.
Ano, vytvořila jsem pět druhů DIY balíčků s předem narýhovanými papíry, které je možné před skládáním také dodekorovat. Když se ale na dekorování a skládání někdo necítí, může se přihlásit na můj workshop.
Vyrábíte spíše náladová svítidla, nebo dokážou fungovat i jako centrální?
Vyrábím různé tvary, z nichž některé mají otevřený střih a můžou být použité jako hlavní osvětlení do středu místnosti. Jiné jsou zas uzavřené a ty naopak vytvářejí světlo atmosférické.
Vzpomínáte si na moment, kdy jste se rozhodla podnikání rozjet ve větším?
Celé to začalo právě těmi DIY balíčky. Když přicházely první objednávky a zakázky, ukázalo se, že tenhle koncept funguje. Postupně se papírové lustry staly mojí hlavní živností. Ke sklu už se vracím jen výjimečně. Třeba teď zrovna dokončuji trofeje pro Ekofilm. Promítlo se něco z vašeho původního oboru do svítidel? Já vlastně nevím, co je úplně můj původní obor. Děda byl elektrikář, máma zlatnice, taťka je zámečník… Od dětství jsem se motala v dílně a pomáhala, s čím bylo potřeba. Na základní umělecké škole jsem chodila na všechny výtvarné kroužky. Pak jsem vystudovala grafickou střední školu Václava Hollara. Na UMPRUM jsem studovala sklo, ale zajímaly mě i jiné materiály. Během studií jsem dokonce jeden čas chodila na učiliště obor kovář, zámečník. Díky sklu jsem se začala věnovat světelnému designu, což je nedílnou součástí značky Jasna. Vím, že vás oslovují i klienti se zakázkami pro velké prostory, jako jsou třeba kavárny. Návrh osvětlení v interiéru včetně realizace je asi hlavní činností studia. Instaluji v kavárnách, restauracích, ale i kancelářích. Zkrátka v různých prostorách, které chtějí klienti světlem zútulnit.
Lampy z čerstvě nasbíraných květů
Jak vypadá průběh takové spolupráce?
Během první schůzky si vyslechnu představu klienta a rovnou diskutujeme první nápady. Potom následuje moje prezentace, nabídka řešení včetně vzorků papírů a světelná zkouška. A kdybychom hovořili o jednotlivém zákazníkovi: třeba mně by se líbilo vaše světlo v kuchyni, ale je velká a v prostoru by se asi ztratilo.
Co byste mi navrhla?
V takovém případě bych použila instalaci z více kusů. Ty se dají zavěsit pod sebe jako hrozen nebo, pokud je nízký strop, tak horizontálně.
Jaké tipy a tvary svítidel vyrábíte? K tomu mě napadá, pomáhá vám někdo? Skládat celé dny „harmoniky“ musí být náročné.
Tvarů svítidel mám několik, případně vyrábím atypické střihy na míru. Na skládání mám pomocnice, které jsou zaškolené podle jednotlivých střihů.
Zaujaly mě lampičky s drobnými kvítky.
Ten ruční papír je na dotek moc příjemný a hlavně světlo, které skrz něj vychází, je velmi uklidňující. Papír vyrábím hlavně tak, aby byl dost pevný a udržel tvar. Výhodou je, že i tak zůstává stále průsvitný. Z tohoto ručního papíru vyrábím lampičky uzavřeného tvaru, právě pro jejich atmosférické světlo. Z rozemleté substance vznikne buničina, do té přidávám čerstvě nasbírané květy. V buničině se uchová jejich přirozená barva a při prosvícení žárovkou vynikne i struktura dané přírodniny. Přišlo mi, že když už vyrábím vlastní ruční papír, můžu s ním různě experimentovat a utvářet limitované kolekce se sezonními květy. Můžu vyrobit i kolekci na míru, například lustr pro restauraci z květů, které rostou v okolí, nebo třeba lustr ze svatební kytice.
Co máte ještě v plánu, čeká vás nějaký další zajímavý projekt? Nebo snad zbrusu nová lampička?
Před časem byla uvedena nová kolekce, která vznikla pro výrobce dětských eko plen Kolorky. Této české značce se moc dobře daří, a tak rozšiřují svůj sortiment o interiérové doplňky. Oslovili mě jako lokální značku k vytvoření limitované kolekce lampiček nejen do dětského pokoje. Myslím, že se to moc povedlo. V Litoměřicích se otevírá nová kavárna Hlína, pro kterou jsem vytvořila pět velkých lamp. Tvarem a barvou připomínají bonbony. Na začátek zimy plánuji uvést novou kolekci z listí a jiných „odpadních“ materiálů. A pak bych se moc ráda v rámci výzkumu a vývoje ručního papíru také co nejdříve vydala do Japonska.
Článek vyšel pod původním titulkem „Náš vlastní velký svět“ v časopise Marianne Bydlení číslo 9/2024. Všechna vydání časopisu naleznete za zvýhodněnou extra cenu zde.
Galerie: Galerie: Ručně vyráběné lampy z Jasna studio
Marianne Talk s kadeřníkem Michalem Zapomělem: Loučil jsem se se životem, ale stal se zázrak
Nejčtenější články
Doporučujeme

Pohádková chaloupka s výhledem na moře hledá nového majitele. Její krása bere dech, stejně jako místo, na kterém stojí

Chalupa mezi sklepy na jižní Moravě okouzlí jednoduchostí i atmosférou a vypadá, jako by tu stála odjakživa. Povedlo se zachovat její duši

Slavná Cyrilometodějská záložna slaví 111 let. Za jejími zdmi se počítaly peníze i ukrývala Věstonická venuše. Dnes je tu luxusní hotel

Na anglickém venkově stojí statek ze 14. století. Staré trámy, obrovské krby a devět akrů půdy vás okouzlí na první pohled

Z Prahy mezi olivovníky. V Apulii vznikla vila, která spojuje současnou architekturu s duší jižní Itálie

Tam, kde se léčila těla i duše. Majitelé proměnili bývalou ozdravovnu v místo plné klidu

Tmavé stěny místo bílých. Rekonstruované podkroví staré chalupy na Vysočině ukazuje, že klid může mít i nečekanou podobu

Nečekali byste, že něco takového stojí jen kousek od Prahy. Chata nad Kocábou láká na výhledy, saunu i klid uprostřed lesa

Vedle pražské Ladronky roste bydlení, které nejvíc sází na to, co nestárne. Architekti dali přednost pohodlí, zeleni a klidným liniím

Kdysi obyčejný venkovský dům. Dnes je Pohárek v Pavlově inspirací pro každého, kdo miluje přírodní materiály
Mohlo by se vám líbit

Skvělá dekorace pro letní večery: Rozkvetlé lucerničky téměř nic nestojí, jejich výroba není složitá a udělají velkou parádu













