Už dva a půl roku žijí v jurtě, odkud je nevyhnala ani krutá severská zima

Třiatřicetiletá Gro si se svým partnerem Adrianem zvolila alternativní životní styl, jehož hlavním cílem má být minimalizování ekologické stopy a snaha žít co nejvíc udržitelně. Žijí v malé vesnici v jižním Švédsku, která se jmenuje Uddebo. „Ve vesnici žije mnoho mladých cílevědomých lidí, kteří vytvářejí spoustu různorodých projektů. Je tu mnoho umělců, lidí, kteří rádi pracují na zahradě, těch, kteří se zajímají o jógu a zdraví a kteří rádi žijí v blízkosti přírody,“ vysvětluje Gro, proč si vybrali právě toto místo. „Je zde mnoho lidí, kteří se rozhodli žít jednoduše a minimalisticky v kolonii, aby mohli méně pracovat a rozhodovat se podle svého času / aby zanechali menší ekologickou stopu. Ve vesnici je mnoho malých domků a lidí žijících v autobusech a v přestavěných vagonech. A pak my, kteří žijeme v jurtě,“ vypráví učitelka keramiky. „Nápad bydlet v jurtě přišel z důvodu, že ve vesnici Uddebo, kde žijeme, je těžké najít bydlení. Mnoho lidí zde chce žít trvale, protože je to velmi krásné místo, kde se děje spousta aktivit. Po různých podnájmech a sdíleném bydlení jsme zatoužili po něčem vlastním. Moje první myšlenka byla koupit a zrekonstruovat malý domek, ale pak přišel nápad bydlet v jurtě, která se dá velmi snadno rozebrat a přestěhovat, protože se vejde na běžný přívěs za auto.“

Cítí se bezpečně a soběstačně

„Jelikož jsem duše kočovná, je pro mě příjemné vědět, že si svůj domov mohu vzít s sebou na nová místa a za dobrodružstvím, když budu chtít. Mám přátele, kteří žijí v jurtách a milovala jsem ten pocit, že je dům kulatý a nenajdete zde žádné rohy,“ pochvaluje si Gro. Kromě toho je nadšená z použitých přírodních materiálů, které dýchají. Rám z jurty je dřevěný, izolace z plstěné vlny. „Jurtu jsme koupili za 3165 eur, je dovezená z Mongolska. V ceně byl rám, izolace a vnější látky. Plošinu jsme si postavili sami a materiál na ni stál asi 1350 eur. Pak jsme nakoupili materiál na stavbu přístavku, dřevníku a větších kusů nábytku, jako je kuchyně a postel. Museli jsme také pořídit kamna.  Celkem jsme do toho i s vybavením a tím, co je k takovému bydlení potřeba, dali asi 7230 eur (asi 170 000 Kč).“ V jurtě bydlí celoročně už 2 a půl roku a nic jim neschází. „Jsem zvyklá žít alternativně. Nemít tekoucí vodu a nemít vlastní sprchu (sprchujeme se u sousedů a celoročně se koupeme v řece) je něco, co mě baví a asi to není pro každého. Musíte štípat dřevo, nosit vodu a rozdělávat oheň, abyste se zahřáli. Pro nás je to už rutina. Vodu máme od sousedů, plníme jí skleněné nádoby nad dřezem. Voda se pak shromažďuje v kbelíku pod dřezem, kterým zaléváme zahradu.“ Pro život v jurtě se rozhodli proto, že chtěli žít udržitelně, být blíž přírodě a mít víc volného času na to, co je baví.

Ekonomické krizi navzdory

„Žít takto blízko přírodě je pro mě důležité a velmi léčivé. Mít možnost trávit dny v lese nebo se koupat v řece. Přibližuji se všem živlům. Rozděláváme oheň, slyšíme déšť na střeše, slyšíme hvízdání větru a cvrlikání ptáků. V současné době nejsme soběstační. Ale hodně potravin si pěstujeme sami a nemusíme kupovat vlastní zeleninu během léta a podzimu. Letos budeme pěstovat více, abychom měli jídlo i v zimě. V ekonomické situaci, která dnes panuje, se cítíme bezpečně, když si můžeme vypěstovat vlastní potraviny.“ Elektřinu čerpají od souseda, protože bydlí na stinné straně údolí a nebylo možné instalovat solární panely. „Měli jsme velké štěstí jak při koupi jurty, tak při hledání místa, kam ji umístit. Pozemek patří mému partnerovi. Naše další plány jsou postavit na jaře skleník, rozšířit zahradu a začít pěstovat vlastní jedlé houby. Teď už toužím po jaru a těším se na světlo, které se sem do severských zemí začíná vracet.“

Zdroj informací: riexploring on instagram (video),  Gro Eklöf @nordic.yurt.life (foto)