Naše babičky nás učily vařit nejen podle receptů, ale také podle citu. Po špetce, po zrníčku, podle vůně i chuti. Ta jídla nebyla jen jídlem, ale příběhem. Ve staročeské kuchyni dominovaly jednoduché suroviny jako obiloviny, luštěniny, zelí, kořenová zelenina, mléko, vejce, houby, často spojené s masem, když bylo po ruce.
Mezi poklady, které se dodnes uchovávají v rodinných kuchařkách, patří například kulajda, jáhelník, šoulet, švestkové knedlíky či placky. Tato jídla se přizpůsobovala tomu, co bylo zrovna dostupné z úrody. Pozoruhodné je, že mnohá z těchto jídel přežila i příchod brambor, nových obilovin nebo nových kulinářských technik, a žijí dál jako vzpomínka na dobu, kdy se veškeré suroviny využívaly téměř beze zbytku. Dnes se některé z těchto pokrmů vrací v moderních úpravách, lehčí, inspirované původními surovinami. Připomínají nám, že kuchyně našich předků nebyla fádní, ale promyšlená a hojně využívající sezónních darů přírody.
