Představte si, že se ocitnete na staré vesnické svatbě. Muzikanti hrají, stoly se prohýbají pod dobrotami a kolem vás se ozývají slova, jejichž význam byste dnes možná jen hádali. Víte, co si muž oblékl, když sáhl po župici, nebo co hospodyně přinesla na stůl, když mluvila o šíšce? Vyzkoušejte si náš kvíz a zjistěte, jak dobře rozumíte řeči našich předků.
Čeština byla odjakživa mnohem pestřejší, než jak ji známe ze školních učebnic. Stačilo se přesunout o několik vesnic dál a člověk mohl narazit na slova, která doma nikdy neslyšel. Zvlášť bohaté bylo názvosloví spojené s každodenním životem, hospodařením, oblékáním a lidovými slavnostmi. Jinak se říkalo některým částem kroje, jinak pokrmům nebo předmětům používaným v domácnosti. Řada těchto výrazů se předávala z generace na generaci, aniž by je někdo potřeboval zapisovat do slovníku.
Dnes už mnoho nářečních slov z běžné řeči zmizelo, ale úplně zapomenutá nejsou. Setkat se s nimi můžeme v lidových písních, pohádkách, regionálních muzeích nebo při folklorních slavnostech. Zajímavé je, že některá slova znějí povědomě, přesto mají v určitém kraji úplně jiný význam, než bychom čekali. A v tom spočívá kouzlo nářečí. Připomínají nám nejen to, jak naši předci mluvili, ale také jak žili, co nosili a co se objevovalo na jejich stole. Kolik z těchto deseti výrazů dokážete správně určit?