Čeština mohla dnes znít úplně jinak. V době národního obrození se objevovaly snahy nahrazovat cizí výrazy ryze českými slovy a některé návrhy dnes působí skoro jako povedený žert. Co se mělo skrývat pod nosočistoplenou, klapkobřinkostrojem nebo knihovtipníkem? Otestujte se v našem kvízu a zjistěte, zda byste si s češtinou našich předků vůbec rozuměli.
Slova jako nosočistoplena nebo klapkobřinkostroj možná dnes zní jako vtip z jazykového kabaretu, ale kdysi to byly vážně míněné návrhy na obohacení českého jazyka. Čeština v období národního obrození byla v područí němčiny, a právě proto se nadšení vlastenci a jazykoví reformátoři, tzv. brusiči češtiny, snažili zbavit náš jazyk germanismů a jiných cizích výrazů a nahradit je domácími. Nejčastěji se zaměřovali na slova německého a latinského původu, která ve své době přirozeně pronikala do běžné mluvy i odborných výrazů. I když mnohé z těchto novotvaru nezdomácněly, představují fascinující kapitolu našich dějin. Dnes už bychom si jen těžko zvykli říkat místo „kapesník“ třeba nosočistoplena, nebo místo „piáno“ klapkobřinkostroj. Ale ve své době to byla vážně míněná snaha – zachovat češtině její identitu a krásu.
Kvíz, který máte přes sebou, vás zavede do světa obrozenecké češtiny. Zkuste si tipnout, co znamená „krmovařík“, kdo je „knihovtipník“ nebo čemu říkali „cucka“. Možná trochu zavaříte mozkové závity, trochu se i zasmějete, ale hlavně pochopíte, že za každým takovým výrazem byla snaha vytvořit náš jazyk soběstačný, krásný a hravý.
