Kvíz: „Tento způsob léta, zdá se mi poněkud nešťastným.“ Vzpomínáte? Co si pamatujete z Rozmarného léta?

Děj novely se odehrává během tři deštivých letních dní v říčních lázních na břehu řeky Olše, kde se setkávají tři přátelé. Majitel lázní Antonín Důra (Rudolf Hrušínský), sečtělý abbé Roch (František Řehák) a major Hugo (Vlastimil Brodský). Jejich poklidné chvíle naruší příjezd potulného kouzelníka Arnoštka (Jiří Menzel) a jeho společnice Anny (Jana Preissová). Do krásné slečny se všichni tak trochu zamilují a snaží se jí svým osobitým způsobem nějak rozptýlit. Film vznikl v ČSSR Filmovým studiem Barrandov v roce 1967. Natáčel se u řeky Lužnice, hlavně ve městě Veselí nad Lužnicí a jeho okolí a trochu i v Praze. V roce 1968 získal snímek Křišťálový glóbus na MFF Karlovy Vary.

Mohlo by se vám líbit

Retro kvíz: Číňan, verzatilka nebo jarmilky. Pamatujete si ještě školní výbavu svého mládí?

Zajímavosti z filmu

• Proslulý výrok „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným,“ v knize nenajdete a skutečně vyšel až z úst Antonína Důry.
• Film se stal inspirací pro Igora Bauersiho k jeho divadelní hře Launischer Sommer.
• Rozmarné léto se natáčelo na americký filmový materiál firmy Kodak, který velmi realisticky zachycoval barvu pleti. To působilo problém u Rudolfa Hrušínského, který měl tmavší typ pokožky a bylo nutné používat výrazný make-up.
• Dřevěná plovárna, kde se část filmu odehrávala, stála na soutoku řeky Lužnice a Bechyňského potoka, dnes již neexistuje.
• Film se natáčel především ve Veselí nad Lužnicí a jeho okolí.
• Prof. MUDr. Jan Pirk, později uznávaný kardiochirurg, se ve filmu objevil jako komparzista během studií.
• Jana Preissová, představitelka Anny, byla tehdy studentkou DAMU a jmenovala se Drchalová. Později se provdala za Viktora Preisse.
• Rudolf Hrušínský se v době natáčení zotavoval z těžké nemoci, proto se scény natáčely co nejblíže jeho chalupě.
• Režisér si zahrál postavu kouzelníka Arnoštka, jehož původně měl hrát Josef Laufer.
• Menzel považoval za vrchol svého režijního umění, že dokázal dostat do vody pana Brodského i Hrušínského, kteří se vody báli.
• Trval na tom, aby dialogy zachovaly archaizující jazyk předlohy, a herci si jej osvojili i pomocí magnetofonu.
• Hudbu složil Jiří Šust, jehož talent režisér Menzel využíval ve všech svých filmech.
• Přestože děj obsahuje deštivé scény, počasí během natáčení bylo velmi slunečné, takže filmaři čekali na vhodné mraky. Některé scény s deštěm bylo nutné vytvořit za pomoci hasičů.
• Film získal cenu na filmovém festivalu v Plzni, která byla doprovázena předáním sudu piva a prasečí hlavy. Po dokončení filmu Menzel příliš nevěřil jeho kvalitám, ale Miloš Forman jej pochválil.

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Kdo byl bečvář, korytář či barvíř suken? Jak dobře znáte tajemství zapomenutých českých řemesel?