Výstava Vysněné město ve Zlíně ožívá. Památník Tomáše Bati zažívá jednu z nejpůsobivějších instalací posledních let

Památník Tomáše Bati se řadí k nejvýraznějším stavbám českého funkconalismu. Budova dokončená v roce 1033 podle návrhu Františka Lýdie Gahury působí i po letech neuvěřitelně současně. Možná právě proto se stala ideálním místem pro novou výstavu Vysněné město. Vznikla k příležitosti 150. výročí narození Tomáše Bati a 135. výročí narození architekta Františka Lýdie Gahury. Celá instalace stojí na respektu k architektuře památníku a na práci s jeho největší předností – světlem. Interiér působí skoro až filmově. Během dne se proměňuje podle intenzity slunce, barevných odrazů i pohybu návštěvníků.

Světlo je hlavní materiál celé výstavy

Za konceptem stojí autorský tým Jan K. Rolník z Capacity Expo, architektka Kateřina Průchová z ateliéru Plus One Architects a grafik Filip Hauser. Právě oni přišli s nápadem využít barevné fólie aplikované na skleněný plášť budovy. Díky nim proniká dovnitř měkké barevné světlo, které vytváří jemně vrstvenou atmosféru a proměňuje památník během celého dne. „Odkazujeme tím k umělecké práci osobností jako jsou Olafur Eliasson, James Turrell, Dan Flavin nebo Camilla Richter,“ vysvětluje jeden z autorů Jan K. Rolník z Capacity Expo. Výstava přitom nepůsobí jako klasická galerie plná textů a vitrín. Místo dlouhého čtení pracuje hlavně s emocí, prostorem a pohybem. Návštěvníci se mezi jednotlivými objekty procházejí a sami ovlivňují podobu instalace.

Zlín jako stavebnice moderního města

Jednou z nejzajímavějších částí výstavy jsou pohyblivé modely inspirované zlínskou architekturou. Nejde o detailní miniatury, ale o zjednodušené geometrické objekty připomínající továrny, Baťovy domky, koleje nebo typickou venkovskou architekturu. Část modelů navíc pokrývá zrcadlový povrch odrážející barevné světlo po celém prostoru. „Modernistickou zástavbu v podobě továren, kolejí nebo Baťových domků jsme zjednodušili do geometrických tvarů a doplnili je o typickou venkovskou architekturu obalenou zrcadlovou vrstvou. Modely tak odrážejí barevné paprsky i realizované architektonické vize. Díky kolečkům mají návštěvníci možnost libovolně skládat vlastní prostorové situace,“ říká architektka výstavy Kateřina Průchová z Plus One Architects. Právě tahle hravost funguje překvapivě dobře a připomíná otevřený experiment, kdy si člověk uvědomí, jak zásadní roli hrála spolupráce Bati a Gahury při formování moderního Zlína.

Dialog s architekturou místo efektní kulisy

Autoři několikrát zdůrazňují, že nechtěli s památníkem soupeřit. Naopak se snažili vést s budovou dialog. A je to znát. Instalace nechává vyniknout ikonickému prostoru s vysokými stropy, subtilní konstrukcí i charakteristickým katedrálním sklem. „Důležité pro nás bylo s Gahurovým smýšlením o prostoru nebojovat, ale vést s ním tvůrčí dialog. Každý z našeho týmu – kunsthistorik, estetik, architekt, sochař i grafický designér – měl v tomto dialogu své slovo,“ říká spoluautor výstavy Filip Hauser. Součástí expozice jsou také fragmenty autentických dialogů Tomáše Bati a Františka Lýdie Gahury. Nejde ale o dominantní prvek. Texty zůstávají úsporné a nechávají prostor hlavně samotnému zážitku. Výstava probíhá v Památníku Tomáše Bati ve Zlíně od 1. dubna do 27. prosince 2026.