Z bahniště u ubytovny vzniklo nové srdce čtvrti: Z místa, kam se báli i Brňáci, je teď městský obývák

Terezie Benoni | 08/07/2025
Dlouho to bylo jen špinavé místo, kam se člověk bál vkročit. Dnes se tu zastavují sousedé, děti skáčou panáka a večer konečně svítí lampy. Architekti ze studia ORA proměnili zanedbaný plácek na rohu Cejlu a Vlhké v živý veřejný prostor, který ctí periferii i každodenní život těch, kdo tu žijí.
Foto: BoysPlayNice

Přidejte si Marianne do oblíbených na Google zprávách

Dlouho to bylo jen špinavé místo, kam se člověk bál vkročit. Dnes se tu zastavují sousedé, děti skáčou panáka a večer konečně svítí lampy. Architekti ze studia ORA proměnili zanedbaný plácek na rohu Cejlu a Vlhké v živý veřejný prostor, který ctí periferii i každodenní život těch, kdo tu žijí.

Místo, které dřív nikdo nebral vážně, dnes žije vlastním životem. Plácek mezi ulicemi Cejl a Vlhká v centru Brna nebyl ani náměstím, ani ulicí – spíš zbytkovým prostorem, který se v deštivých dnech měnil v rozbahněné nic. Architekti Jan Veisser, Jan Hora, Barbora Hora, Klára Mačková, Maroš Drobňák a Alžběta P. Brůhová ze studia ORA se ho rozhodli zobytnit a dát mu důstojnost. „Plácek měl vždy podobu neutěšeného zákoutí. Cílem návrhu bylo místo kultivovat pro veřejnost i obyvatele sousední ubytovny, kteří neměli žádný jiný sdružovací prostor,“ vysvětlují autoři projektu.

Prostor není strnulý, ale živý a proměnlivý

Revitalizace proběhla v rámci širšího projektu Brnox Kateřiny Šedé a zachovala surovou estetiku periferie – s trávníkem, pražci, rudohnědým ocelovým mobiliářem i stínem vzrostlých stromů. Povrchy střídají trávník, štěrkový trávník a zpevněné plochy z mlatu a propustného betonu. Záměrně nevymezené funkce podporují spontánní užívání. Prostor není strnulý, ale živý a proměnlivý. Přibylo i osvětlení, které zvyšuje bezpečí a prodlužuje dobu využitelnosti. Výsledkem je veřejný prostor s lidským měřítkem, který nereprezentuje, ale slouží. A právě tím dává nové možnosti všednímu životu.

O studiu / autorovi

ORA je zkratkou pro originální regionální architekturu. Většina prací ateliéru spočívá v úpravách existujících struktur, což nebyla uvědomělá volba. Autoři rádi pracují s konstrukcemi a fragmenty, které byly odsouzené k zániku, aby je oživili v novém kontextu. Kromě vytváření domů a prostorů se ateliér zabývá i navrhováním jednotlivých objektů. Ateliér sídlí ve Znojmě a v Kutné Hoře a působí převážně na periferii.

Alžběta P. Brůhová (*1990, České Budějovice) je architektka na volné noze. Svůj zájem dlouhodobě směřuje k tématům 3P: Pestrost, Podmínky, Péče. Vystudovala UMPRUM v Praze, kde v současnosti působí jako koordinátorka mezinárodního ateliéru A2 Future Architectures Platform. V roce 2019 založila spolu s kolegyní Adélou Pečlovou profesní komunitu Architektky, která nabízí prostor pro spojování a další vzdělávání žen působících v oblasti stavební kultury. Ve své praxi se inspiruje pohledy intersekcionálního feminismu a ekofeminismu, úzce ji zajímá proces vytváření domova – ať už individuálního, nebo společenského. Od roku 2021 je členkou redakční rady časopisu ERA21.

Představujeme vám byt, kde se každý detail točí kolem jednoho klíčového prvku – kuchyňského ostrůvku. Studio Postrop zvolilo inovativní přístup, který nejenže propojuje obytný a pracovní prostor, ale také přináší do interiéru harmonii světla a moderní estetiky s akcentem na výhled na Brno.
Neuvěřitelná proměna: Objevte, jak jeden ostrůvek oživil interiér s výhledem na Brno

Marianne Talk s kadeřníkem Michalem Zapomělem: Loučil jsem se se životem, ale stal se zázrak

Související témata rekonstrukce architektura Brno

Nejčtenější články

Poradna Květiny ve vedrech chřadnou zbytečně. Často za to nemůže slunce, ale způsob zalévání Správné zalévání

Poradna Kolíček na prádlo vypadá jako běžná domácí pomůcka. Možná i vy je ale používáte špatně Kolíčky na prádlo

Novinky Kvíz: Česká filmová klasika Slunce, seno, jahody k horkým dnům patří. Kolik toho o slavné komedii víte? Slunce, seno, jahody

Doporučujeme

Načíst další

Mohlo by se vám líbit

Marianne Venkov a Styl