Jak se vyhnout trapasu při pití vína ve společnosti? Hlavně si nehrajte na odborníky, shodují se vinaři

Ne každý je odborník na vína, ale jistá znalost se při společenských akcích očekává. Patří k základní etiketě, že se do jisté míry orientujete a víte, jak se k vínu chovat. Přinášíme základní příručku sestavenou vinaři Miroslavem Majerem z vinařství Znovín a Petrem Chaloupeckým z vinařství Lahofer, díky níž vás případná ostuda kvůli neznalosti nebo nepřiměřené horlivosti mine obloukem. Oba vinaři se shodují, že nejhorší je hrát si zbytečně na experta. „Pohoda, takt, přirozenost a střídmost jsou nejlepší someliérský kurz pro každého,“ tvrdí. Jaké jsou jejich další rady?

1. Jak správně držet skleničku

Miroslav Majer: Skleničku na víno je ideální držet za stopku nebo spodní část nožky. Díky tomu víno zbytečně nezahříváte rukou, což je důležité hlavně u bílých a šumivých vín. Zároveň nezanecháváte otisky prstů na kalichu. Sklenku držte lehce, nikoli křečovitě nebo celou dlaní. Držení za kalich není tragédie, zejména v neformálním prostředí, ale elegantnější je stopka.

2. Jak víno pít

Miroslav Majer: Víno se pije spíše po menších doušcích a v tempu konverzace či jídla. Je vhodné počkat, až mají nalito i ostatní, a teprve poté začít pít. Při přípitku je slušné navázat krátký oční kontakt s lidmi u stolu a decentně si přiťuknout. Pokud sedíte u stolu, sklenka patří zpravidla na pravou horní stranu u talíře. Nepřiléváme ostatním bez vyzvání a nenutíme nikoho připíjet alkoholem. Největší etiketa je ve skutečnosti ohleduplnost a přiměřenost.

3. Jak víno nejlépe komentovat

Miroslav Majer: Bezpečné jsou jednoduché a upřímné popisy dle vlastního dojmu. Nic nezkazí formulka, že je víno svěží, jemné, plnější, elegantní nebo příjemně ovocné. Dobře funguje poznámka, že se hezky hodí k servírovanému jídlu. Pokud vám chutná, stačí říct, že je velmi příjemné a dobře se pije. Nemusíte hledat složité vůně tabáku, kůže či mokrého kamene. Jednoduchost a autenticita působí kultivovaněji než teatrální degustace.

4. Jakým větám se vyhnout

Miroslav Majer: Nejhorší bývá sebejistý soud bez znalostí a zbytečná povýšenost. Nevhodně působí výroky typu „tohle je špatné víno“, „poznám kvalitu hned po prvním loku“ nebo „piju jen drahá vína“. Rizikové je i zesměšňování sladších vín nebo chutí druhých lidí. Není vhodné kritizovat víno nahlas před hostitelem, který ho vybíral nebo přinesl. Opatrnost je na místě i u tvrzení, že určitá země či odrůda dělá vždy nejlepší vína. Lepší je mluvit o osobním dojmu než vynášet rozsudky.

5. Kdy si (ne)nechat dolít?

Petr Chaloupecký: Obvykle se dolévá ve chvíli, kdy ve sklence zbývá už jen menší množství vína. Není nutné čekat, až bude úplně prázdná. K odmítnutí stačí jednoduché „děkuji, už ne“ nebo decentní gesto rukou nad sklenkou. Nejlepší společenské pravidlo je pít s rozumem.

6. Jaké víno vybrat

Miroslav Majer: Bezpečnou volbou bývá suché bílé nebo šumivé víno jako aperitiv. Když si nejste jistí, je zcela v pořádku požádat obsluhu o doporučení podle jídla nebo příležitosti. Ke sklence stačí jemně přivonět jednou či dvakrát, nikdo neočekává dlouhé profesionální zkoumání a přehnané rozbory.

7. Jaké základní odrůdy znát

Petr Chaloupecký: Z bílých je dobré znát například Ryzlink, Sauvignon nebo Chardonnay. Z červených pak Frankovku, Pinot Noir, Merlot či Cabernet Sauvignon. Nemusíte si pamatovat stovky názvů, stačí několik základů a vlastní zkušenost.