Ledoví muži jsou za dveřmi. Až přejdou, nastane plná zahrádkářská sezóna, kdy už na záhony můžou nejen otužilci

Pro naše předky bylo sledování počasí životně důležité, už kvůli úrodě. Ze zkušenosti věděli, že v polovině května se můžeme obávat posledních jarních mrazíků, a vzhledem k tomu, že na 12. až 14. května připadají svátky trojice významných svatých, zahrnuli je do svých pranostik: „Nezamrazí-li ledoví bratři, Pankrác, Servác a Bonifác, alespoň zastudí.“, „Pankrác, Servác, Bonifác - ledoví muži spalují mrazem ovoce i růži.“, „Nejvíce proklínaní svatí jsou tři ledoví.“, „Svatí, kteří u nás v půli května hrozí mrazy, jsou: Mamert, dále ledoví muži - Pankrác, Servác, Bonifác a jejich kuchařka Žofie a zmrzlý Jan.“, „Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.“

Mraziví svatí

A kým vlastně tito tři svatí byli? Pankrácovi bylo jen čtrnáct let, když ho kvůli jeho křesťanské víře umučili. Považuje se za patrona dětí a ochránce mladých rostlin. Servác byl arménský rodák, biskup v galském městě Tongeren. Je patronem zámečníků a stolařů a pomáhá prý i proti horečkám. A nakonec svatý Bonifác. To byl Říman, který se veřejně přihlásil ke své víře, když viděl, jak jsou křesťané krutě pronásledováni. Za to byl uvězněn, mučen a vhozen do vařící smůly. Všichni tři žili přibližně ve stejné době, tedy ve 4. století našeho letopočtu a byli mučedníky. Jinak toho tito svatí nemají příliš společného, ale jejich svátky připadají právě na dobu, kdy se objevovaly poslední květnové mrazy.

Nespoléhejte se na oteplování

Pranostiky, které předpovídaly během poloviny května mrazivé dny, byly známé nejen u nás, ale i v dalších evropských zemích. A i když se jarní mrazy ve Střední Evropě vyskytovaly v 19. a 20. století častěji a byly také výrazně prudší než dnes, doporučujeme se raději s výsadbou neunáhlit. Podle dlouhodobých pozorování se prý předpověď o zmrzlých mužích naplní v průměru jednou za tři roky a nikdo vám nezaručí, že to nebude zrovna letos.

Největší škody může květnový mráz napáchat na kvetoucích ovocných stromech.

Jak se na mráz připravit

Dává předpověď pranostikám za pravdu? Pokud ano, měli byste zahradu na mrazíky o „zmrzlých“ připravit. Důkladně zalijte záhony. Vlhká půda akumuluje více tepla než suchá a v noci ho pomaleji uvolňuje. Nejjednodušší a nejúčinnější bariéra pro nízké rostliny a keře je bílá textilie. Na noc můžete sazenice také přiklopit obyčejným kyblíkem nebo uříznutou PET lahví. Zajímavou metodou, která paradoxně chrání proti mrazu, je jemné rosení kvetoucích stromů – voda vytvoří na květech ledový krunýř, který funguje jako ochrana.

Po zmrzlých už můžete vysadit předpěstované sazeničky na záhon.

Co může konečně ven?

Až tyto dny přejdou, můžete začít vysazovat vše, co jste si předpěstovali za oknem nebo ve skleníku. Půda už bývá dostatečně prohřátá a riziko přízemních mrazíků statisticky prudce klesá. Do záhonů se konečně sází choulostivější zelenina: rajčata a papriky, okurky, cukety a dýně, lilek. Do truhlíků pak můžete vysadit muškáty i petúnie a nezapomeňte do země vrátit hlízy jiřin, begónií, mečíků a vodních rostlin. Každopádně v květnu s výsadbou nespěchejte a kontrolujte předpověď počasí. Unáhlení zahrádkáři riskují zmrznutí pracně předpěstovaných sazeniček a přezimovaných rostlin v nádobách.