Čtěte štítky správně. Každý čtvrtý Čech si ničí oblečení špatným praním

Problém není jen v nepozornosti. Mnoho lidí symbolům na štítcích nerozumí, pere většinu věcí na jeden univerzální program nebo automaticky zvyšuje teplotu v domnění, že prádlo bude čistší. Příliš vysoká teplota patří mezi nejčastější důvody, proč se oblečení srazí, ztratí tvar nebo barvu. „Zajímavé je, že ani jasné instrukce na štítku nemusí být pro spotřebitele při nákupu rozhodující. Například informaci ‚nesušit v sušičce‘ ignoruje při výběru 62 % Čechů,“ říká Jan Krejčíř, marketingový ředitel značky Whirlpool. Podle něj to nemusí nutně znamenat, že lidé doporučení vědomě porušují. Část z nich může počítat s tím, že daný kousek bude sušit mimo sušičku. Důležité ale je, aby tomu následná péče skutečně odpovídala.

Mohlo by se vám líbit

Hořké okurky nejsou náhoda. Nejčastěji za nimi stojí stres a chyby při pěstování.

Nejčastěji škodí vysoká teplota a smíchané barvy

Když se oblečení poškodí, nejčastěji se to stane přímo při praní. Sušení v sušičce stojí přibližně za čtvrtinou případů. Mezi hlavní chyby podle průzkumu patří příliš vysoká teplota, smíchání barev, nevhodně zvolený program, praní kusů nevhodných do pračky nebo nedostatečné třídění podle materiálu. Právě třídění přitom neznamená jen oddělit bílé a barevné. Jinou péči potřebuje bavlněné tričko, jinou vlna, sportovní oblečení, viskóza, jemná halenka nebo ručníky. Pokud všechno skončí v jednom bubnu na stejný program, některé materiály zbytečně trpí.

Vyšší teplota není vždy lepší

Jedna z nejčastějších chyb vzniká z dobrého úmyslu. Lidé nastaví vyšší teplotu, protože chtějí mít prádlo opravdu čisté. Jenže u běžně nošeného oblečení často stačí 30 nebo 40 °C. Vyšší teplota může urychlit blednutí barev, oslabit vlákna a způsobit srážení. Na 60 °C se hodí spíš ručníky, ložní prádlo, utěrky nebo prádlo, u kterého to výrobce povoluje. Jemné materiály, vlna nebo některé syntetické tkaniny vyžadují šetrnější režim. Štítek proto není formalita, ale návod, jak oblečení nezničit.

Univerzální program nestačí na všechno

Další častý zlozvyk je praní všeho na jeden oblíbený program. Pračky přitom nabízejí režimy pro bavlnu, syntetiku, jemné prádlo, vlnu, sportovní textil nebo rychlé osvěžení. Nejde jen o délku praní. Programy se liší teplotou, pohybem bubnu, množstvím vody i odstřeďováním. „V praxi se často setkáváme s tím, že lidé dlouhodobě používají jeden univerzální program, který ale nemusí být pro daný materiál vhodný,“ doplňuje Krejčíř. U citlivějších kousků se vyplatí použít prací sáček, obrátit oblečení naruby a zvolit nižší otáčky.

Pračku nepřeplňujte

Přeplněný buben se může zdát jako úspora času, ale prádlu neprospívá. Oblečení se nemůže volně pohybovat, hůř se vypere a hlavně pořádně nevymáchá. Zbytky pracího prostředku pak zůstávají ve vláknech, dráždí pokožku a způsobují zatuchlý zápach. Stejně tak neplatí, že více pracího gelu znamená čistší prádlo. Nadměrné dávkování může oblečení zatěžovat a zhoršit výsledek praní. Řiďte se množstvím prádla, mírou znečištění a tvrdostí vody.

Sušička není pro každý kousek

Velkou škodu umí napáchat i sušení. Některé materiály v sušičce ztrácejí pružnost, tvar nebo se srazí. Pokud štítek sušičku zakazuje, neriskujte. Oblečení raději sušte volně na vzduchu, ideálně rozložené nebo zavěšené podle typu materiálu. Pozor si dejte hlavně na vlnu, jemné halenky, prádlo s elastanem, krajkou, potiskem nebo lepenými detaily. To, co sušička bez problémů zvládne u ručníků, nemusí zvládnout u oblíbeného svetru.

Mohlo by se vám líbit

Grandhotel Pupp: Hotel, který dal Karlovým Varům tvář. Už více než tři století vítá krále, hvězdy i filmové legendy

Péči potřebuje i pračka

Aby prádlo po vyprání opravdu vonělo čistotou, nestačí starat se jen o oblečení. Pračka potřebuje pravidelně čistit těsnění, zásobník na prací prostředek i buben. Občasný program na vyšší teplotu nebo speciální čištění bubnu pomůže odstranit zbytky pracích prostředků a zápach.

Zdroj: thespruce.com, marthastewart.com, Whirlpool

Výzkum Ipsos pro společnost Whirlpool, 2026. Průzkum byl realizován na reprezentativním vzorku 1.000 respondentů z České republiky a 1.000 respondentů ze Slovenska ve věku 18 - 75 let (reprezentativní vzorek pro pohlaví, věk region). Sběr dat probíhal online metodou strukturovaných rozhovorů, v období 27.3. - 10.4.2026.