5 tipů, co dělat, když se dítěti nechce chodit do školy

Především rána s dítětem, které se netěší do školy, mohou být vyčerpávající pro celou rodinu. Dítě se „sekne”, rodiče vyhrožují, přemlouvají, zkoušejí to po dobrém i po zlém. Sama si vzpomínám, že když syn chodil do třetí třídy, měl období, kdy ráno co ráno tvrdil, že ho bolí břicho nebo hlava. Zároveň špatně usínal a v noci se často budil. Až po několika týdnech vyšlo najevo, že důvodem jeho nechuti chodit do školy je agresivní chování jednoho spolužáka. Začali jsme to řešit a ačkoliv syn ani poté nepatřil mezi děti, které nemohou dospat samým těšením se na to, až zase půjdou do školy, další rána byla o poznání snesitelnější.

Děti a dospívající mohou pociťovat úzkost ze školy z mnoha důvodů. Některé se cítí pod tlakem, zažívají opakované konflikty se spolužáky a učiteli, jiné zažívají drásavý pocit nezapadnutí. Někdy mohou být na vině i problémy v rodině, například časté hádky rodičů nebo rozvod. Mnoho dětí má k tomu navíc poruchy pozornosti nebo učení. To vše může přispět k tomu, že u nich školní prostředí vyvolává úzkost a nadměrným způsobem je vyčerpává, zvláště v případě, pokud na jejich speciální potřeby není dostatečně reflektováno.

Udělejte první krok

Někdy může být obtížné zjistit, co přesně dítě znepokojuje. Ale tím, že se dítěte nezeptáme, to nezjistíme. Vyhledávejte proto okamžiky, kdy si s dítětem můžete uvolněně, citlivě a bez nátlaku promluvit, aniž by mělo pocit, že ho vyslýcháte. Můžete na to jít například tak, že sami mluvíte o tom, jaké byly vaše školní roky, co pro vás bylo těžké a zahlcující, jaké jste měli potíže se spolužáky, učiteli či rodiči. Rozhodně není na škodu konzultovat situaci s třídním učitelem a školním psychologem.

Server youngminds.org.uk poskytuje několik rad rodičům dětí, kterým se nechce do školy:

1. Vytvořte pravidelný ranní režim

Zvláště u menších dětí je pravidelný režim něčím, co dětem pomáhá zvládnout začátek dne. Je dobré nachystat si školní tašku i oblečení dopředu, dopřát si společnou snídani a vstát s dostatečným předstihem, aby ráno neprobíhalo (příliš) ve spěchu. Ráno děti zbytečně nestresujte řečmi typu: „Dnes tě čeká ta důležitá písemka, tak doufám, že nepřineseš pětku.” Raději si povídejte o tom, co příjemného vás čeká odpoledne. Zeptejte se jich, co by chtěly podniknout, nebo co by si daly dobrého k večeři.

2. Pokuste se uvolnit tlak

Rodiče často dělají chybu, že se až příliš často zaobírají školními výsledky. Pochopitelně si udržujte přehled o tom, jak si děti vedou, ale každodenní rýpání se ve známkách vytváří u dítěte pocit, že jeho sebehodnota závisí na tom, jestli má v žákovské knížce jedničky nebo trojky.

3. Povzbuzujte děti v odpočinku

Neustálý tlak, kterému jsou děti vystaveny (škola, ale i časté kroužky) mohou vést k vyčerpání. Dbejte proto na to, aby děti měly dostatek volného času bez naplánovaných aktivit. Nicnedělání má smysl z mnoha důvodů: dítě si odpočine, může rozvíjet svou kreativitu, fantazii, hrát si a snít, objevovat vlastní zájmy. Uvolněné děti také bývají otevření pro spontánní sociální interakce s vrstevníky. Je dobré myslet na to, že příliš mnoho předem naprogramovaných činností a přetížený rozvrh mohou vést k únavě a snížení schopnosti koncentrace.

4. Podpořte odolnost dítěte

Je důležité dítě podporovat, ale zároveň nebýt tím rodičem, který své dítě přepečovává, řeší za něj prakticky vše a všechny překážky okamžitě odstraňuje, aby to dítě mělo jednoduché. Dítě by si však postupně mělo budovat sebevědomí, že zvládne i náročnější situace, a že se oklepe z nezdarů, že se při nezdaru hned „nerozsype.”

5. Slavte malé úspěchy

Všímejte si drobných krůčků dopředu a příliš nespěchejte. Všechno chce svůj čas – a pokud dítěti chcete ulehčit každodenní život spojený se školou, připravte se na to, že se jedná o soustavnou práci. Vyzbrojte se trpělivostí a optimismem. Neházejte flintu do žita, pokud změny půjdou pomalu. A pokud budete mít pocit, že žádná změna k lepšímu nepřichází, obraťte se na rodinného či dětského psychologa.