7 tipů, jak děti motivovat k učení a dělání domácích úkolů

Je pochopitelné, že rodiče usilují o to, aby se děti věnovaly svým školním povinnostem, nosily dobré známky a nezapomínaly na domácí úkoly. Právě ty se v mnoha rodinách stávají středem zájmu. Mnoho dětí totiž tyto povinnosti bojkotuje, dělá je s nechutí, nedbale, nebo na poslední chvíli.

„Bitva o domácí úkoly se pak stává bitvou o kontrolu,“ říká americká psychoterapeutka Debbie Pincusová, jejíž rady rodičům uveřejnil server empoweringparents.com. „Dítě vaší kontrole začíná vzdorovat, aby samo mohlo více ovlivňovat svůj život a své volby, zatímco vy máte pocit, že vaším úkolem jako rodiče je mít věci maximálně pod kontrolou. Tudíž obě strany bojují tvrdě a domácnost se změní ve válečné území.“ Rodiče pak často volí tresty a vyhrožování. Nastávají hádky a nevraživá atmosféra. Někteří rodiče se v zoufalství dokonce uchylují k tomu, že úkoly udělají za dítě. „Tvrdá pravda ale zní, že své děti nemůžete donutit dělat nic, natož domácí úkoly. Co ale můžete udělat, je to, že nastavíte limity, budete respektovat individuální volby vašeho dítěte a pomůžete ho motivovat tak, aby se motivovalo samo.“

Možná si teď spoustu z vás řekne: „To ale neznáte moje dítě! To se k ničemu motivovat nedá, už jsme to zkoušeli milionkrát.“ Jak tedy děti motivovat, aniž byste jim museli vyhrožovat nebo s nimi neustále bojovat?

Mohlo by se vám líbit

Čerstvý vzduch a žádné pohlavky. Nechte se inspirovat skandinávskou výchovou

1. Změňte svou roli

V první řadě byste si měli uvědomit, že domácí úkoly by měly zůstat tam, kde být mají, tedy mezi učitelem a žákem. Úkoly rozhodně nedělejte za děti. Soustřeďte se spíše na to, jak dítěti pomoci, když si neví rady. I v tomto případě si však hlídejte svou úroveň nervozity. Pokud cítíte, že se vám zvyšuje krevní tlak, udělejte si pár minut pauzu na uklidnění. A svému dítěti dopřejte totéž, pokud cítíte, že se schyluje k bouři.

2. Vytvořte strukturu a plán

Je dobré vytvořit si limity. Zde je pár příkladů pravidel, které se podle Debbie Pincusové osvědčily: Domácí úkoly se dělají každý den ve stejnou dobu. Pokud dojde k dlouhodobějšímu zhoršení školního prospěchu nebo poznámek, omezte dítěti čas strávený před tabletem či mobilem, aby se dítě mohlo lépe soustředit na učení. Vytvořte pravidlo, že domácí úkoly by se měly udělat ještě před víkendem, abys se děti v sobotu a neděli mohly naplno ponořit do odpočinku. Zkuste potomkovi navrhnout, že si práci může rozdělit a „rozkouskovat“ na více úkolů, a mezi nimi si udělat krátkou přestávku.

Mohlo by se vám líbit

Může být ADHD pro dítě prospěšné? Záleží na tom, jak dítě vedeme a podporujeme, říká speciální pedagožka

3. Omezte rozptylování

Není zase tolik důležité, jestli dítě úkoly dělá ve svém pokoji nebo u kuchyňského stolu, ale mělo by mít klid. Aby se dítě na úkoly soustředilo, vypněte televizi, hudbu, omezte telefonní hovory.

4. Dopřejte dítěti možnost volby

Vaše dítě by mělo mít pocit, že v určitých otázkách se může rozhodovat svobodně a podle vlastní vůle. „Zažila jsem, že některé děti, které žijí pod příliš tvrdou kontrolou rodičů, nedělaly domácí úkoly naschvál, a to jen proto, aby svým rodičům ukázaly, kdo je tady ve velení. Viděla jsem také děti, které se snažily rodičům bezmezně vyhovovět, ovšem tyto děti měly později potíže myslet a rozhodovat samy za sebe,“ upozorňuje odbornice. Proto například nechte na dítěti, jestli chce dělat úkoly hned po příchodu ze školy, nebo až po večeři. Chce si anglická slovíčka opakovat ve vaně? A proč vlastně ne?

5. Učte dítě nést důsledky

Dítě by mělo pochopit, že za to, jestli a jak vyhotoví domácí úkoly, nese zodpovědnost jenom ono samo. Přirozené důsledky tak vyplývají z jejich vlastního rozhodnutí: když se nebudu učit, pravděpodobně dostanu špatnou známku. Pokud se tak stane, zkuste hned dítě nesoudit. Ukažte upřímný zájem a snažte se nedávat najevo zklamání. Nevýznamnějším motivačním nástrojem je podle psychoterapeutky to, že dítěti umožníte, aby bylo své a mělo vliv na to, jak žije. „Dítě musí mít pocit, že vlastní svůj život,“ zdůrazňuje. Nechte proto děti, aby samy přišly na to, co je motivuje, a nenechte je motivovat pouhým strachem z vás. Pomozte jim, kdykoliv si o to řeknou, ale nebraňte jim, aby pocítily důsledky svých (byť špatných) rozhodnutí.

Mohlo by se vám líbit

Deset rysů, podle kterých poznáte toxického rodiče

6. Prozkoumejte možnost poruchy učení

Pokud má vaše dítě dlouhodobější problémy s učením a úkoly, zvažte návštěvu pedagogicko-psychologické poradny. Je možné, že vaše dítě má některou z poruch učení, a proto dosahuje nižších výkonů. Pokud se porucha potvrdí, znamená to i změnu vašeho přístupu. Dítě bude nejspíš potřebovat více vašeho vedení, možná při dělání úkolů budete muset více asistovat a pomáhat. Dejte však pozor: děti s poruchami učení občas dostávají od rodičů až příliš pomoci a rozvíjejí pak to, čemu psychologové říkají naučená bezmoc.

7. Věřte ve své dítě

„Často rodičům říkám, aby svým dětem začali věřit. Nedívali se na dceru či syna jako na křehké a bezmocné stvoření, které nezvládá své úkoly,“ říká Debbie Pincusová. Pokud příliš často tvrdíte, že chcete pomoci, abyste přispěli k úspěchu dítěte, to místo toho spíše slyší, že je neschopné a samo to nedokáže. Místo toho by od vás mělo dítě co nejčastěji slyšet větu: „Zvládneš to.“

Mohlo by se vám líbit

7 věcí, které by si mámy měly připomínat každý den