Při výchově vlastních dětí míváme tendenci chovat se tak, jak vlastní rodiče přistupovali k nám. Nebylo ale chování našich rodičů toxické? A jak ho teď nepřenášet na děti?
Jako toxické chování rodiče můžeme označit to, které vykazuje řadu destruktivních rysů škodících dětem. „Dítě, které je obětí toxického rodičovství, má neustále pocit, že je v pasti. Ať už jde o fyzické, verbální nebo emocionální zneužívání, dítě žije každodenně v tom, že je rodičům vydáno na milost i nemilost, a připadá si uvězněno,” uvádí psycholožka Chivonna Childs z Cleveland Clinics, jejíž text o toxickém rodičovství uveřejnil server Health.
Podle odbornice jde o naučené chování, které častokrát aplikujeme vůči vlastním dětem. A většinou si to vůbec neuvědomujeme. „Toxický přístup ve výchově však poškozuje nejen vztahy v rodině, ale negativně ovlivňuje i budoucí vztahy vašeho dítěte,” varuje psycholožka. Pokud nerozumíme tomu, jak se cítí ostatní, neumíme respektovat hranice druhých lidí, nedokážeme přiznat vlastní chyby a naopak za ně viníme druhé, máme zaděláno na velké problémy ve vztazích.
Chivonna Childs proto rodiče, kteří jsou schopni sebereflexe a všímají si u sebe toxických rysů, nabádá, aby vyhledali pomoc. „Najděte si dobrého terapeuta, který vám pomůže zpracovat vaše pocity,” radí. Je důležité si uvědomit, že nejste pouhým produktem svého prostředí, že se můžete změnit a uzdravit nemocné způsoby myšlení a chování. Zcela zásadní je stanovení si hranic, a to i vůči vlastním rodičům. „To, jaké chování nyní praktikujete vůči dětem, nemusí být vaše chyba a vždy můžete pracovat na tom, abyste byli lepšími rodiči či partnery.”
1. Nemá dostatek empatie. Toxický rodič postrádá schopnost vcítit se do emocí svých dětí. Tím pádem ignoruje jejich potřeby a nerozumí jim. Dětské obavy a úzkosti má sklon zlehčovat, nebo se jim vysmívá. Negativní emoce dítěte jako vztek nebo smutek zásadně odmítá, reaguje na něj prudce, naštvaně a vyčítavě. Častokrát své děti hodnotí jako přecitlivělé. Stává se například, že brečícího chlapce či dívku označí za bábovku nebo máslo.
2. Kontroluje a manipuluje. Je samozřejmé, že rodič chce mít nad dítětem určitou kontrolu, ale v případě toxického rodiče je tato touha velmi intenzivní a neustálá: pravidelně mluví dítěti do zájmů, vztahů a do všech rozhodnutí. Zároveň v dítěti často vyvolává pocit viny.
3. Je příliš kritický. Toxičtí rodiče své děti přehnaně kritizují. Ať už za vzhled, chování, názory, výběr oblečení, účesu… Nezřídka mají tendenci děti ponižovat a srážet jim sebevědomí. Dítě si pak připadá nejen bezmocné, ale také bezcenné.
4. Tlačí na výkon. Běžný je nadměrný tlak na děti, aby dosáhly určitých výkonů a naplnily jejich očekávání. Děti může tento neustálý tlak velmi stresovat a vyvolat různé úzkosti, například ze selhání a nesplnění očekávání.
5. Nerespektuje hranice. Toxický rodič neuznává, že i dítě má nějaké své osobní hranice. Proto bez zaklepání vstupuje dětem do jejich pokoje, pročítá jejich zprávy, neustále je kontroluje. V okamžiku, kdy je dítě příliš autonomní, toxický rodič zbystří a zasáhne.
6. Je nepředvídatelný. Náladovost rodičů vytváří u dětí nejistotu. Rodič, který je chvíli milý, ale za deset minut zase zlostný či chladný bez zjevného důvodu, pro děti představuje velký stres.
7. Neumí přijmout vlastní odpovědnost. Toxický rodič se vyhýbá odpovědnosti ze své chování či chyby. Naopak svádí vinu na děti, případně jiné členy domácnosti.
8. Srovnává své dětí s ostatními. Typická je tendence porovnávat vlastními dětmi s jinými dětmi, a dávat jim je za vzor.
9. Má nevyřešené problémy. Typický toxický rodič je zatížený problémy, se kterými se sám dosud nevypořádal. Mohou mít původ v dětství a být důsledkem výchovy rodičů. Tato situace se pak negativně odráží na vztahu s dětmi.
10. Dělá scény kvůli maličkostem. Dalším poměrně obvyklým rysem toxických rodičů je to, že na drobnosti a malichernosti reagují přehnaně, dělají scény. Častokrát dítě kvůli naprosté banalitě zahrnou výčitkami, litují se, staví se do role oběti. Problémy jsou nic, zato oni jsou středem světa.
