Když děti pohltí strach ze školy či vrstevníků: Jak jim pomoci najít odvahu a posílit sebevědomí

Vnímejte jejich obavy s empatií a pochopením

Každá z nás se někdy setkala s momentem, kdy dítě čelilo určitým strachům a obavám. Ať už se jedná o strach z nového prostředí, problémy s kamarády nebo nepříjemné zážitky, důležité je dětem naslouchat a jejich situaci nezlehčovat. Jejich problémy jsou možná v našich očích malicherností, ale jejich dětský mozeček to vnímá úplně jinak. Psycholožka Dr. Laura Markham v knize Peaceful Parent, Happy Kids zdůrazňuje, že klíčové je, aby dítě cítilo, že je jeho strach brán vážně a že se může rodičům se svými pocity svěřit. Empatická komunikace pomáhá dítěti nejen otevřeněji hovořit o svých pocitech, ale také cítit podporu a respekt. To je základem pro budování důvěry a pevného vztahu mezi vámi a dítětem. Pokud není ve své kůži, netlačte na něj. Zkuste otevřené otázky, ze kterých dítě ale ucítí váš upřímný zájem a bude pro něj snazší o svých obavách mluvit. Začněte třeba takto: „Jak se dnes cítíš? Trápí tě něco? Chceš mi to říct? Můžeme si společně uvařit čaj, posadit se a popovídat si. Co ty na to?“

Mohlo by se vám líbit

Tyto fráze ničí dětem sebevědomí a psychické zdraví: Možná vám je říkali doma a vy je teď opakujete

Učte dítě rozpoznat a pojmenovat emoce

Pro děti může být obtížné své emoce popsat. V jejich malém tělíčku mohou někdy cítit negativní pocity, kterým ale nerozumí a neví, jak s nimi naložit. Snažte se s nimi rozklíčovat daný druh emoce pomocí otevřených otázek. Pokud je dítě třeba smutné kvůli škole, může to mít několik příčin: špatná známka, zapomenutý domácí úkol, hádka s přáteli nebo stres z velkého množství povinností. Pokuste se přijít společně na to, odkud daná emoce pramení, a pojmenujte ji. Když dítěti vysvětlíte, že to, co cítí, je například úzkost, smutek nebo frustrace, učíte ho, jak své pocity zvládat a jak objevit jejich příčinu. Pokud vaše dítě například říká, že se mu nechce jít do školy, můžete říct: „Mám pocit, že tě škola trochu stresuje. Je to tak?“ Tím mu dáváte nástroje, jak své emoce lépe vyjádřit a zpracovat.

Dětské techniky, jak pracovat se stresem

Děti potřebují nástroje, jak se vypořádat s obavami a stresem. Hluboké dýchání, vizualizace nebo vedení deníčku mohou být pro ně velmi účinné. Tyto techniky také mohou pomoci snižovat úzkost a zlepšovat psychickou pohodu. Vyzkoušejte například jednoduchá dechová cvičení: „Zkusme spolu pomalu dýchat. Nádech na čtyři doby a výdech na čtyři doby.“ Tím dítě naučíte, jak zvládat stresové situace, ať už se jedná o školní test nebo rozhovor s novými kamarády. Můžete si také založit speciální deníček, které ocení zejména děti, které ještě neumí číst a psát. Dítě může zaznamenávat svoje pocity podle obrázků a barev. Kreativnější jedince zase určitě bude bavit společné malování na plátno. Ostatně umění je o ventilaci vlastních pocitů a jde i o formu terapie nás dospělých.

Mohlo by se vám líbit

I zapomenutý domácí úkol může naznačit problém: Psycholožka Markéta Školoudová radí, jak řešit šikanu u dětí

Podporujte děti v navazování nových přátelských vztahů

Podpora v oblasti přátelství je pro děti zásadní, ať už se jedná o školku, školu či volnočasové aktivity. Zkuste motivovat své dítě, aby bylo aktivní ve skupinových aktivitách, jako jsou sportovní týmy nebo kroužky, kde má příležitost potkávat nové přátele. Vysvětlujte mu výhody navazování nových vztahů s neznámými dětmi a uveďte třeba i zkušenosti z vaší praxe: „Bojíš se, viď? Ale já to úplně chápu. Já se ti přiznám, taky se bojím, i když už jsem velká. Když jsem nastupovala do nové práce, bylo tam spoustu nových a cizích lidí. Moc jsem se bála. Ale jakmile jsme se seznámili, zjistila jsem, že se vlastně nemám čeho bát a doteď jsou z nás skvělí přátelé. Věřím, že to taky zvládneš!“ Pokud se vaše dítě bojí udělat první krok k novému přátelství, může být nápomocné, když mu navrhnete různé způsoby, jak začít konverzaci: „Zkus říct něco o tom, co tě baví, třeba o tvé oblíbené hře. Možná si najdete společné téma.“

Oceňujte je za jejich pokroky

Chvála je jedním z nejsilnějších nástrojů, jak dítě podpořit v budování sebevědomí. Snažte se ale chválit konkrétně: „Skvěle ses rozhodla požádat o pomoc, když sis nevěděla rady!“ nebo „Jsem pyšná na to, jak jsi zvládla ten úkol.“ To dává dítěti pocit, že jeho snaha má hodnotu a že dokáže překonávat výzvy. Sebevědomí je klíčové nejen v budování vztahů, ale také v tom, jak dítě zvládá životní výzvy a nové situace.

Mohlo by se vám líbit

Jak být dítěti kamarádkou a zároveň si udržet respekt? Buďte sama sebou a nebojte se kreativity

Ukažte, že neúspěch je součástí učení

Děti potřebují vědět, že chyby a neúspěchy jsou přirozenou součástí života. Když vás potomek zažije neúspěch, podpořte ho slovy: „Chyby jsou skvělé, protože nám ukazují, kde se můžeme zlepšit.“ Tímto způsobem ho učíte, že není třeba se bát chyb, ale že jsou cennou součástí procesu růstu. Nikdo se nic nenaučí a neposune bez chybování, ani my dospělí. A je potřeba to dětem neustále zdůrazňovat a za chyby je netrestat, ale hledat spíše řešení a cestu, jak příště danou věc nebo situaci zvládnout lépe a z této chyby se poučit. Chyby jsou právě těmi nejdůležitějšími životními učiteli.

Mohlo by se vám líbit

Jak s dětmi mluvit o škole a přátelství? Mnoho rodičů často přehlíží klíčovou součást