O depresi se studentkou Melisou: „Pomýšlela jsem na sebevraždu, učitelé si mysleli, že jsem se rozešla s klukem“

Podle dat Národního ústavu duševního zdraví 40 % žáků devátých tříd vykazuje známky střední až těžké deprese a až 30 % se potýká s úzkostí. S koncem základky ovšem jejich problémy nevymizí. Pokud je neřeší, pak se akorát prohloubí. Mnoho studentů tak trápí i na střední a vysoké škole. A jednou z nich je i Melisa Ruszóvá z Kutné Hory.

Ze života studentky s úzkostně depresivní poruchou

„Někteří učitelé si v mém případě mysleli, že mám deprese třeba z toho, že jsem se rozešla s klukem, nebo že mi nesedla barva rtěnky… a já přitom zcela vážně pomýšlela na sebevraždu. Říkali mi, že nejsem vlastně nemocná, když nemusím ležet v nemocnici. Že když budu mít nad 25 % absence, budu muset na komisionální zkoušky. Vnímala jsem to jako nátlak a moje psychika se ještě víc horšila. Měla jsem strašné výčitky, že do té školy nechodím, že ji nedodělám, že nezvládnu zkoušky a podobně. Tatínek mi nabízel, že bych mohla na rok školu přerušit a dát se dohromady. To jsem odmítla, nechtěla jsem být rok mimo školu, která mi dává určitý životní režim,“ popisuje svou zkušenost s depresí Melisa, která ji začala řešit, když byla na střední škole. Měla svým způsobem velké štěstí v podobě opory obou rodičů. Ani tak pro ni ale celá situace nebyla snadná.

„V roce 2020 jsem měla období, kdy jsem nebyla ani schopná vstát z postele. Navštívily jsme s mamkou odborníka a začaly jsme s medikací. Než léky zaberou, trvá to ale obvykle až tři měsíce. Současně jsme hledaly léky, které mi sednou, což také trvalo. A přitom jsem se snažila zvládnout školu,“ vysvětluje. „Když mám horší etapu, mívám pocit, že už nic nemá cenu, ztrácím kompletně motivaci,“ přibližuje nemoc.

„Tušila jsem, že takové problémy neřeším jen já“

Bylo jí z toho všeho nanic, ale zároveň tušila, že v tom není sama a že se nic nezmění, dokud se o psychickým problémech nebude mluvit více otevřeně. Provedla tedy šetření mezi středoškoláky na Kutnohorsku a jeho výsledky zveřejnila. Vyplynulo z něj, že stresem ze školy, protože toho je na ně příliš moc, trpí více než 50 % z nich. Dále 8 studentů ze 105 uvedlo, že mají diagnostikovanou psychickou poruchu. A 70 % uvedlo, že se domnívají, že trpí úzkostmi. Ačkoliv se jedná o malé šetření, opět ukazuje, že řada studentů nějaké psychické problémy má.

Je ovšem dobré, že si důležitost psychického zdraví ve škole uvědomuje stále více lidí a situace se pomalu, ale jistě začíná měnit. Právě dnes (13. února) startuje Týden pro wellbeing, jehož cílem je budování škol, kde se všichni cítí dobře, navazují funkční a podpůrné vztahy a mohou naplno rozvíjet svůj potenciál. Do akce je zapojeno několik desítek organizací (včetně Nesehnutí, Člověk v tísni, Nadačního fondu Eduzměny či EDUin), které vytvořily zajímavý program pro všechny z České republiky. Na některé z akcí můžete dorazit osobně, na jiné se připojit prostřednictvím webinářů.

Jak si s psychickými problémy poradit?

Nárůst psychických problémů u studentů v posledních letech přitom bohužel není překvapivý. Kromě klasických stresů ze školy a toho, že se bojí, že nezvládnou, co je od nich očekáváno, je ovlivňují i události posledních let. Mezi ně patří nedávná tragická střelba na Karlově univerzitě, válka na Ukrajině i koronavirus a fakt, že v posledních letech výuka probíhala dlouho online.

Pokud se jedná o vaše děti, podle odborníků z organizace KidsHealth jim nejvíce pomůžete tím, že tu budete pro ně. Mluvit s nimi, pokud o to budou mít zájem, a snažit se jim naslouchat. To stejné jim pomůže i ze strany učitelů. Zároveň je ale důležité, aby studenti věděli, že i když mají pocit, že nemají s kým mluvit, vždy tu jsou možnosti, a v tomto případě může výrazně pomoci školní psycholog či terapie mimo školu. Psychické problémy nejsou ostuda a rozhodně by se neměly zlehčovat.

Jak konkrétně pracovat s dětmi, co trpí depresí, jsme pro vás sepsali zde →

Co dělat, když někdo trpí úzkostí, najdete zde →