Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Rodina a děti

Terapeutka dává 5 rad, jak mluvit s vašimi dětmi, aby se vám více otevřely

Pokud jste rodič, jistě chcete být pro své dítě „bezpečným místem“ a zkrátka tou první osobou, na kterou se může obrátit, když se necítí zrovna nejlíp. To je ale obvykle náročné, když se děti dostanou do puberty a mají pocit, že jim rodiče nerozumí. Rodinná terapeutka Adéla Šauerová nám poradila, jak s nimi v takovém případě mluvit.

Tereza Čaladi | 6. 02. 2024

Když jsou děti malé a něco se jim stane, obvykle začnou brečet a chtějí mámu, nebo tátu. To se ale mění s tím, jak dospívají. Přelomovým obdobím je zejména puberta, kdy si formují svou vlastní osobnost a ve chvílích útrap se začínají obracet spíše na své vrstevníky než na své rodiče. K tomu dochází podle serveru Psychology Today zejména ze strachu z úsudku a častým neshodám, které rodiče s dětmi v pubertě mají. Zatímco u kamarádů stejného věku se jim častěji dostane nějakého pochopení.

Není na tom přitom nic neobvyklého. Náctileté děti často řeší své romantické vztahy a své první intimní zážitky i bolesti řeknou zkrátka spíše kamarádům než rodičům. Navíc rodiče se je snaží udržet na „správné cestě“ – mnoho z nich proto, že si sami pamatují své pubertální roky – a to může vést k občasným sporům. Na druhou stranu je ale potřeba dbát na to, aby děti neměly pocit, že za rodiči nemohou s ničím přijít. To totiž potom může narušit jejich vztah, a to i na dlouhé roky do budoucna.

3 komunikační chyby, které rodiče často dělají

Rodiče se obvykle snaží radit svým dětem s nejlepším vědomím a svědomím. Ale pokud často posloucháte věty typu „vůbec mi nerozumíš“, „nechci poslouchat ty tvoje řeči“ nebo „jsem teď úplně sama“, možná se nejedná pouze o pubertální výstřelky, ale to, že vaše děti potřebují trochu jiný způsob komunikace, aby se cítily, že jsou pochopeny. Komunikace je zkrátka klíčem ke všemu a může být i důvodem, proč se vám vaši puberťáci nechtějí svěřovat a mají pocit, že jste si tak trochu cizí. Podle rodinné terapeutky Adély Šauerové, která působí v Hnízdě zdraví u MUDr. Jana Hnízdila a ve Slaném ve své soukromé praxi, k tomu často vedou konkrétně následující chyby, které rodiče v komunikaci dělají:

Nedostatečné naslouchání

Rodiče někdy říkají: jsem tady pro tebe, můžeš se na mě vždycky obrátit. Ale realita může být taková, že když dítě skutečně něco potřebuje, rodič nemá čas nebo neprojevuje zájem. Tedy když se mu dítě svěřuje, je myšlenkami jinde, například sleduje telefon, a dítě to vnímá. Tento rozpor mezi slovy a skutečností může dítě odrazovat od sdílení svých problémů a potřeb s rodiči, protože má pocit, že to pro ně není podstatné nebo že nebudou ochotni naslouchat. Je důležité, aby rodiče aktivně projevovali svou dostupnost a zájem o potřeby a pocity svých dětí, aby se vytvořilo prostředí důvěry a otevřenosti v jejich vztahu,“ popisuje Šauerová.

Skákán do řeči

Dále je podle terapeutky nevhodné skákat dětem do řeči. Rodiče by si měli děti vyslechnout a případně se ptát i na jejich emoce, například: „Jak ti v té chvíli bylo? Umím si představit, že to muselo být velmi těžké.“

    Příliš kritiky a poučování

    Nakonec by rodič neměl děti hned hodnotit, kritizovat, sankciovat či zesměšňovat jejich názor. „Rodič by měl být empatický a respektovat dětské pocity a myšlenky jako platné a důležité. Komunikace založená na respektu a porozumění může posílit vztahy mezi rodiči a dětmi a přispět k emocionální pohodě celé rodiny,“ tvrdí námi oslovená odbornice.

    Mohlo by se vám líbit

    KVÍZ: Jak dobře se orientujete ve světě svých pubertálních potomků?

    Děti v pubertě se začínají chystat na dospělý život, a tak se začínají osamostatňovat a rozvíjet svou vlastní identitu. Mají tedy své zájmy, styl i řeč. Zjistěte, jak dobře je znáte.
    marianne.cz

    5 tipů, jak mluvit s dětmi, aby se vám více otevřely

    Komunikace s dětmi může být pro rodiče tedy výzvou. Existují ale způsoby, jak ji usnadnit. Pokud se to týká vás, terapeutka Šauerová má několik rad, jak se s tím vypořádat:

    • Poslouchání bez odsuzování: Rodiče by měli věnovat dětem svou plnou pozornost a naslouchat jim bez odsuzování. Je důležité, aby děti měly prostor vyjádřit své pocity a myšlenky bez obav z kritiky.

    • Aktivní a empatické naslouchání: Pokud se dítě otevře a začne hovořit o svých problémech, rodiče by měli projevit empatii a porozumění. Aktivní naslouchání znamená nejen slyšet slova, ale také chápat pocity a perspektivu dítěte.

    • Zanechte místo pro otevřenou konverzaci: Rodiče by měli vytvářet prostředí, kde se děti budou cítit pohodlně a bezpečně mluvit o čemkoliv. Může to zahrnovat naplánovaný čas, kdy si mohou děti vybrat téma k diskusi, nebo neformální chvíle, jako je společná procházka či jízda autem.

    • Bezpečné prostředí bez soudů: Děti by měly vědět, že jejich rodiče jsou jejich oporou a že se na ně mohou spolehnout. Rodiče by měli být otevření a přijímající vůči tomu, co děti sdílejí, aniž by je soudili nebo kritizovali.

    • Použijte otázky místo výroků: Někdy mohou otázky vést ke konstruktivnější komunikaci než jednoduché výroky. Otázky mohou dětem pomoci lépe porozumět vlastním pocitům a myšlenkám, a tím i lépe je sdílet s rodiči. (Jaké to pro tebe bylo? Jak jsi se u toho cítil? Co bys příště udělal lépe? Co z toho sis nejvíce užil? Jsi na sebe hrdý?)

    Komunikace s dětmi je základním kamenem pro zdravé vztahy a emocionální pohodu rodiny. S respektem, empatií a otevřeností mohou rodiče vytvořit prostředí, ve kterém se děti budou cítit bezpečně a otevřeněji sdílet své pocity a myšlenky. Tyto jednoduché tipy mohou posílit pouto mezi rodiči a dětmi a pomoci vytvořit rodinné prostředí plné porozumění a lásky,“ uzavírá odbornice.

    Mohlo by se vám líbit

    Přátelství mezi rodiči a dětmi: Je v pořádku být s dětmi kamarád/ka?

    Už dávno se neprosazuje pouze autoritativní výchova, proto by dnes v době pozitivního rodičovství a respektující výchovy mohlo mít mnoho lidí pocit, že se hranice mezi rodiči a dětmi zmenšují. A částečně to tak je. Ale přejít do fáze úplného přátelství může mít určité negativní důsledky.
    marianne.cz
    Zdroj článku

    Související články

    Rodina a děti
    Jak se v dospělosti vypořádat s negativními zážitky z dětství: Nebojte se terapie a učte se být sama se sebou

    Jak se v dospělosti vypořádat s negativními zážitky z dětství: Nebojte se terapie a učte se být sama se sebou

    Rodina a děti
    Jak podpořit mladého sportovce k vítězství: Nejdůležitější je týmová spolupráce rodičů

    Jak podpořit mladého sportovce k vítězství: Nejdůležitější je týmová spolupráce rodičů

    Rodina a děti
    Z dítěte budoucím šampionem: Jak skloubit vzdělání a školu se sportem

    Z dítěte budoucím šampionem: Jak skloubit vzdělání a školu se sportem

    Rodina a děti
    Maminko, já ti pomůžu: 9 praktických tipů, jak zapojit děti do domácích prací

    Maminko, já ti pomůžu: 9 praktických tipů, jak zapojit děti do domácích prací