5 otázek pro Michala Malátného z Chinaski: Snažím se dcerám ukázat svět a pomoct jim najít vlastní cestu

S kapelou Chinaski jste loni oslavil třicet let na scéně a kromě koncertů jste se pustili do natáčení rozhovorů s kolegy hudebníky a herci, ale také rozhovorů, v nichž zpovídáte sám sebe. Jak ten nápad vznikl?

Zjistil jsem, že skutečně nejsem moderátor… Když jsem dělal rozhovor třeba s Jitkou Čvančarovou, se kterou se léta známe, byl jsem překvapený, jak je to těžká disciplína. Vybruslil jsem z toho tím, že dělám rozhovory sám se sebou, respektive civil Michal Novotný (občanské jméno Michala Malátného – pozn. red.) mluví s Michalem Malátným z kapely a z divadla. Napadlo mě to poprvé asi před sedmi lety a nejdřív jsem si to zkusil doma, jen tak jsem si sám se sebou natočil rozhovor, který jsem si celý napsal a naučil se ho nazpaměť.

Mohlo by se vám líbit

5 otázek pro Saskii Burešovou: Miluji gentlemanství, s manželem si i po 50 letech máme co říct

Četla jsem o vás, že jste s duševním zdravím trochu bojoval už od dětství, míval jste melancholické stavy a psychické propady. Teď když sám máte děti, dokážete posoudit, jestli jsme v péči o duševní zdraví jako společnost ušli nějakou cestu?

Ve chvíli, kdy se mi narodily děti, se mi vlastně v životě strašně ulevilo. Jako kdyby na mně přestalo záležet, můj život najednou vůbec není důležitý, protože mám zodpovědnost za někoho jiného. Musím se o ně postarat, aby měly kde bydlet a co jíst, a musím je vychovat tak, aby to byli samostatní lidi. Když si vzpomenu na svoje dětství, tak nebylo špatné, to vůbec. Měl jsem úplně nádherné dětství, milující rodiče, ale byla prostě jiná doba a o některých věcech si se mnou nepovídali, řešili jiné věci. A já jak jsem introvert, tak jsem ty své pocity nějak nedovedl vykomunikovat. Teď když u svých dcer vidím, že je něco trápí, snažím se je podporovat. Bavím se s nimi a zajímá mě všechno, co je těší i trápí, protože to je základ.

Vidíte v nich v nějakých ohledech sebe?

V něčem jsem si přál, aby spíš nebyly po mně – nerozhodnost, nízká sebedůvěra, neschopnost komunikace s lidmi, špatně si hledám kamarády. Na pionýrském táboře jsem si vždycky našel kamarády až poslední dva dny, pomalu když už jsme jeli domů. Snažím se jít proti tomu, o všem se s dcerami bavit a poskytnout jim možnosti, aby mohly v životě vyzkoušet cokoli. Všechny možné sporty, hudební nástroje… Chci jim dopřát, aby si v životě našly svoji cestu. Podle mě většina nešťastných lidí je nešťastná jenom proto, že v životě nenašli to svoje. A to nemusí být hudba nebo umění, zahradník nebo i člověk, který kope na ulici výkopy, může být taky šťastný, protože našel svoji cestu. Snažím se dcerám ukázat svět. Hodně cestujeme, dokud jsou relativně malé a chtějí být s námi, tak se toho snažíme využít a jezdíme po Evropě. Ale všímám si, že po mně jsou včetně toho, že mám extrémně nízký krevní tlak. Dcera včera byla na krvi a řekli jí úplně přesně ten nízký tlak, jako mám já.

Mohlo by se vám líbit

Fotografka Libuše Jarcovjáková: Outsiderství vnímám jako výhodu. Ráda stojím bokem a sleduji svět

V aktuální sestavě teď hrajete sedmý rok a v několika rozhovorech s vámi jsem četla, že jste v kapele nejspokojenější, co jste kdy byl. Proč jste se tak necítil v předchozím složení Chinaski?

Úplně nejšťastnější jste v začátcích, když je vám sedmnáct a zahrajete první koncerty v životě. To se nedá s ničím srovnat. Jste parta kluků, kteří mají podobný hudební vkus, podobný smysl pro humor a něco společného vytvoříte, je to kolektivní energie. Když se kapele začne dařit, tak tohle většinou zmizí. Stane se z toho trošku práce, taková továrna. Když hrajete dvě stě koncertů ročně, je to strašně náročné fyzicky i psychicky. Přijdou momenty, že už toho máte plné zuby a říkáte si, sakra, já bych chtěl v životě dělat ještě něco jiného, jenže když budu dvěstěkrát za rok hrát s kapelou, tak to už si asi nic jiného nezkusím.

Když mi bylo 48, tak mi jeden kamarád říká: „Hele, bude nám padesát. To už jsme trochu moc staří na to, abychom dělali věci, které nás nebaví. V tomhle věku už by člověk měl do práce chodit s tím, že se na to těší.“ Tak jsem si řekl – rodinu mám, jsem pořád relativně mladý, zdravý a jediné, co mě trápí, je, že ta kapela není úplně podle mého gusta. Stal se z toho takový setrvačník, kdy to jelo a už tam vůbec nebyla ta společná jiskra. Třeba z toho, když navrhnete, že se pojede do Ameriky. Místo nadšené reakce to bylo „no tak jo…“. Zmizela z toho radost. Tak jsem si řekl: „Jestli tě to, Michale, štve, tak s tím něco udělej.“ Rok, dva jsem se odhodlával a přemýšlel, jak to udělat. No a nakonec k tomu došlo a přes šest let hrajeme v nové sestavě.

Říct někomu v kapele, že už s ním nepočítáte a že je konec, když je to navíc váš kamarád, musí být strašně těžké.

To je. Vždycky budu za svini. Nemaluju si, že by mi za to poděkovali. Ale v ten moment života jsem cítil, že to tak musí být, jinak to nemá cenu dělat. Mě už to opravdu nebavilo. Dá se říct, že to bylo jenom o penězích. Nepřišlo to ze dne na den, že bych se v neděli rozhodl a v pondělí jim to řekl. Nesoulad v kapele jsem cítil posledních pár let a snažil jsem se o tom s nimi bavit, ale v tom ubíjejícím rytmu, kdy je to vlastně pořád stejné, to nešlo: sedíte v autě, pak je zvuková zkouška, koncert a po koncertě, který dobře dopadne, se všichni šťastní někam rozprchnou. Když vyvoláte nějakou diskuzi, tak vám buď nikdo nic neřekne, nebo řeknou, že to přece funguje, ne? Lidi chodí, hrajeme, koncertů máme dost, tak co jako řešíš. A už nám není dvacet. Zkoušíte se o tom bavit, to moc nejde… Tak jsem sepsal mail, kde už jsem natvrdo napsal, že jestli se to nezmění, tak tu kapelu rozpustím. Že to takhle nechci dělat. A tomu nikdo neuvěřil. Všichni si to přečetli a řekli si, no jo, jasně. To neudělá. No a já jsem to udělal.

Rozhovor vyšel v časopisu Marianne, redakčně upraveno

Mohlo by se vám líbit

Oštěpařka Nikola Ogrodníková o hledání vlastní cesty k olympijské medaili: Rodinné zázemí bylo pro úspěch klíčové

Rozhovor vyšel pod původním titulkem Michal Malátný: Už jsem zase šťastný v časopisu Marianne 12/2024. Všechna vydání časopisu naleznete za zvýhodněnou extra cenu zde.