KVÍZ: Znáte periodickou tabulku prvků? Co si ještě pamatujete ze školy?

Možná jste tehdy netušili, k čemu ji vlastně potřebujete. Jenže ona není jen soupisem značek a čísel. Je to velký příběh vesmíru. A když mu člověk porozumí, zjistí, že chemie není nuda, ale jeden velký životní kompas.

Jak se zrodila nejznámější tabulka světa

Všechno začal ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev, který v roce 1869 poskládal chemické prvky do tabulky podle jejich vlastností. Legenda říká, že se mu prý její podoba zdála ve snu. Ať už je to pravda nebo ne, jeho objevu se neříká jinak než geniální. Mendělejev prvky uspořádal tak chytře, že v tabulce nechal volná místa. Počítal totiž s tím, že vědci časem objeví další prvky, které do jeho systému přesně zapadnou. To se skutečně stalo.

Co vlastně ukazuje periodická tabulka

Každý chemický prvek je jedinečný. Má své jméno, značku a atomové číslo, které udává počet protonů v jádře atomu. Prvky se v tabulce řadí v řádcích – periodách podle rostoucího atomového čísla. Sloupce – skupiny sdružují prvky se stejnými vlastnostmi. Proto je například sodík podobný draslíku. Oba jsou tak reaktivní, že by bylo nebezpečné vhodit je třeba do vesnického rybníka. Výbuch by na sebe nenechal dlouho čekat.

Mohlo by se vám líbit

AZ kvíz nanečisto, druhá část: Zkuste si poradit s pestrými otázkami od M do Ž

Chemie v běžném životě? Je úplně všude

Možná si říkáte, že chemie je odtažitá věda z laboratoří, ale pravda je přesně opačná. Chemie je skrytá ve všem, co nás obklopuje. Kyslík dýcháme, uhlík je základ života, železo proudí v naší krvi stejně jako ve starých zámečních hřebících. Vápník je v kostech, sodík v nervové soustavě, křemík v mobilech a solárních panelech na chalupách. A pokud si přihříváte polívku na starých kamnech, i tam pracuje chemie při spalování dřeva. A chemický svět má i svá tajemství. Třeba helium se nedá zmrazit ani v extrémním chladu. Francium je tak vzácné, že by se na celé Zemi našlo méně než kapka vody v hrníčku. A věděli jste, že většina atomů ve Vašem těle vznikla výbuchem dávných hvězd? Ano, opravdu – každý z nás je kousek vesmíru. Už jen to samo o sobě stojí za trochu chemického respektu.

Zdroj: autorský článek