Masakr na loukách: Jak dobrovolníci zachraňují srnčata před krutým koncem pod sekačkami

Každoroční boj začíná na jaře, když se začínají sekat první louky a nebezpečí může podle počasí pokračovat až do poloviny července. O čem je řeč? Srny totiž svá mláďata je nejraději „pokládají“ v lukách, které jim poskytují přehledný prostor a dobrý úkryt. Srny na mláďata dohlíží skoro 24 hodin denně, ovšem z bezpečného úkrytu, vzdáleného do 200 m. Rizikové jsou tedy louky přiléhající k hustým křovinám, lesu nebo remízkům. Když ale na louky najíždí zemědělská technika a začíná senoseč, k zemi přikrčeného srnčete není možné si z kabiny traktoru vůbec všimnout. Takto přijde ročně o život kolem 60 000 srnčat. Pomoc přitom může být snadná a mnoho spolků se o ni pokouší. Zákon zemědělcům předepisuje předem oznámit provozovateli honitby, kdy bude probíhat senoseč. A myslivci pak mají povinnost lokality projít a srny vyplašit. Samotný zemědělec má používat plašící zařízení. Často se tak ale neděje, nebo chybí dostatek dobrovolníků, kteří pomohou dané lokality projít. Novinkou, která může výrazně pomoci, je použití dronů s termovizí. Irena Křesáková, předsedkyně spolku Zachraň srnče před sekačkou, popisuje hektický začátek každého dne během sezony sekání luk: „Včera nám byly nahlášeny jedním zemědělcem tři louky, které se budou sekat, my jsme domlouvali, kdo bude létat s drony, kdo bude vyhledávat. Kluci si rozdělili louky a my jsme si rozdělili piloty a přepravky. Podle navigace jsme šli hledat srnčata do pole, které se bude sekat. Někdy je to boj s časem i lidskými možnostmi.“

Každé zachráněné zvíře se počítá

Na místě pracují dronoví piloti, kteří navigují dobrovolníky přímo k ukrytým mláďatům. „To znamená, že přijedeme, jeden dron někdy dva nebo tři. V poli do 50 hektarů se dá létat s jedním. K tomu je potřeba tři až pět dobrovolníků, kteří pomáhají jako chytači. To znamená, že najdu srnče a někoho navedu k němu, aby si ho zvednul, chytil a odnesl pryč,“ vysvětluje Olda Nevyjel. Je to dobře organizovaný proces. I tak se občas ocitnou v situaci, kdy sekačky přijedou dříve, než bylo plánováno, což zvyšuje napětí a potřebu rychlého jednání. „Při dobrých podmínkách je spolupráce s drony stoprocentně to úplně nejlepší, co může zamezit usmrcování zvířat při senosečích,“ říká Irena Křesáková. Navzdory všem překážkám a únavě z ranního vstávání je motivace dobrovolníků jasná a neúnavná. „Naše sezóna začíná od poloviny května do konce června, i když se střídáme, tak je to strašně náročný, všichni pracujeme, takže brzo ráno se sejít můžeme, ale znamená to vstávání ve tři hodiny ráno, což je strašný,“ říká. „Když ale vidím, že to nádherné zvířátko tady díky nám je a kdybychom to neudělali, tak by skončilo rozsekané, tak je to obrovská odměna.“

Drony pro spolek Zachraň srnče před sekačkou zapůjčila společnost Farmíto.

Mohlo by se vám líbit

Dvorek venkovského statku se proměnil k nepoznání: Trávník kompletně nahradily plochy divoce rostoucích trvalek a suchomilných bylinek

Galerie: Galerie: Záchrana srnčat

16 fotek 17 fotek