Galerie: Peklo u České Lípy připomíná pohádku i noční můru zároveň

V nejromantičtější části trasy se cesta mění v dřevěnou lávku, která se klikatí mezi vlhkými břehy a pískovcovými stěnami. Voda zurčí pod vámi a příroda si tu bere zpět každý centimetr. Chůze po těchto lávkách má své kouzlo, ale vyžaduje pevnou obuv.

Po cestě můžete vidět například pískovcový viadukt. Viadukt z roku 1898 je impozantní technickou památkou, pod kterou začíná naučná stezka. V jeho stínu raší první bledule, které odtud provázejí cestu Peklem. Původně zde vedla železnice, dnes pod ním procházejí jen ti, kdo se vydali na výlet pěšky.

Když dorazíte na konec trasy, možná vás zaskočí dvě tváře vytesané do pískovce. Jedna připomíná Nietzscheho, druhá Wagnera – nebo Stalina? Ať už vidíte kohokoli, jde o zvláštní připomínku doby, která se zapsala i do skal.

Tichá osada Karba vypadá jako zastavený čas. Lidová architektura obklopená skalami dýchá klidem a venkovskou poezií. Je těžké uvěřit, že tohle místo stále leží jen pár kilometrů od rušné silnice.

V nejromantičtější části trasy se cesta mění v dřevěnou lávku, která se klikatí mezi vlhkými břehy a pískovcovými stěnami. Voda zurčí pod vámi a příroda si tu bere zpět každý centimetr. Chůze po těchto lávkách má své kouzlo, ale vyžaduje pevnou obuv.

V období od konce března do poloviny dubna pokryjí údolí tisíce bledulí. Tyhle chráněné rostliny tu vytvářejí přírodní „koberec“, který je jedním z hlavních lákadel trasy. Pamatujte, že bledule jsou chráněné – fotit ano, trhat ne.