Oáza klidu, uprostřed šumavských lesů. Tam, kde se řeka Blanice tiše vine mezi smrky a borový les šumí starými příběhy, začal příběh CHAATY. Není to jen další objekt na pronájem. Je to místo, které vznikalo čtyři roky srdcem, rukama a intuicí. Bez architektů, bez designérů, bez stavebního dozoru. Zato s jasnou vizí – vytvořit prostor, kde zpomalíte, zpřítomníte se a zapomenete na jakékoli „musím“.
„Cílem bylo, aby ten, kdo v CHAATĚ bude, cítil kompletní propojení s přírodou, relax, vnitřní zpomalení, odpočinek a klid,“ říká Ivoš, majitel CHAATY. Přijíždíte. Vystoupíte z auta. A první, co ucítíte, je vůně lesa a pryskyřice. Pak otevřete dveře a uvítá vás dřevo. Sibiřský modřín v kombinaci s kamennou dlažbou a jutovým kobercem dává najevo, že v téhle stavbě nemají umělotiny místo. „Používal jsem jen přírodní materiály. Žádné plasty. Chtěl jsem, aby to celé bylo opravdové. Dřevo, kámen, juta – materiály, které voní a stárnou s důstojností. Veškerý design CHAATY, jak exteriér, tak interiér, jsem si vymyslel sám, bez pomoci návrhářů a designérů. Stejně jako ocelové schody na terasu. Z těch mám radost asi největší, protože daly vzniknout mému navazujícímu projektu @laavicecz.“ upřesňuje Ivo.
To nejdůležitější, co si z CHAATY odvezete, není fotografie, ale zážitek z výhledu. Velká prosklená okna vás propojí s okolím tak silně, že máte pocit, že sedíte v korunách stromů. „Asi nejvýraznější prvek jsou velká prosklená okna, která spojují CHAATU s okolním lesem. K tomu vyvýšené podium s dvojpostelí s výhledem do korun stromů a bříza jako dělící prvek v horní části určené na spaní.“ V hlavní místnosti dole kralují bílá litinová kamna Jøtul. Když v nich hoří oheň, nahrazují televizi, která tu záměrně není. A pokud se zadíváte na štít nad vchodem, objevíte slunce. Symbol, který tu zůstal po dědečkovi. „Prvek Slunce ve štítu v zadní, vchodové části CHAATY, jsem zachoval po dědovi. Je to pro mě důležité spojení s minulostí.“
CHAATA má koupelnu s designem, který ctí minulost – třeba staré dlaždičky, kterým tu bylo vdechnuto nové poslání. A voda? Přímo z hlubokého vrtu ve skále. Ledová, čistá a povzbuzující. A pak je tu Blanice. Řeka, která vás probere, nabije a připomene, že nejlepší wellness je zdarma a bez obsluhy. „Mám svůj rituál – jít bosý v ponču na ranní a večerní koupačku do řeky Blanice. Neskutečně mě to nabíjí. Vstup do řeky v plavkách zakázán!“
Možná si říkáte, že někdo, kdo postaví takový dům, musí být stavitel. Ale ne. „Mé technické vzdělání a znalosti v oblasti stavitelství byly nulové. Celou stavbu jsem řídil sám a učil se za pochodu. Bez stavebního dozoru.“ A přesně v tom je kouzlo CHAATY. Je opravdová, nevyumělkovaná, ale přitom do posledního detailu promyšlená. Každý kout je tu odpočinkem. „Chtěl jsem, aby každá místnost v CHAATĚ poskytovala relax. Prostě abych se ať už se ocitnu kdekoliv, cítil hezky – i třeba jen pohledem z okna.“
Okolí přeje toulkám. Klidným i dobrodružným. „Já sám mám hodně rád pěší turistiku a v okolí je spousta nádherných tras. Ať už Boubínská rozhledna, Soumarské rašeliniště nebo nedotčená příroda v Boletickém prostoru. V dojezdové vzdálenosti je Kvilda, Modrava, Plešné jezero nebo Třístoličník. Na své si přijdou i milovníci horských kol. Přes kopec od CHAATY se mohou hosté ochladit v Křišťanovickém rybníku s rašelinným podložím.“ A plány do budoucna? „Nějaké plány v hlavě mám, ale ty si prozatím nechám jako překvapení.“
Víc fotografií a informací o CHAATĚ najdete na Instagramu @chaata.cz
Ivo Hrbek (chaata.cz), autorský článek
