Chlazení pomocí pomalého odpařování vody z hliněných nádob je staré tisíce let. V 90. letech 20. století se díky jednomu nigerijskému učiteli znovu rozšířilo a pomáhá zvýšit trvanlivost potravin v oblastech bez elektřiny. Ale hodit se bude i vám. Takovou tradiční chladničku si snadno vyrobíte, můžete ji mít na terase po ruce a v horkých dnech vám díky ní žádný nápoj nezteplá.
Chlazení odpařováním se používalo už ve starověkém Egyptě kolem roku 2500 př. n. l. Podobné metody se později rozvinuly i v mnoha dalších kulturách – například v Indii nebo ve Španělsku. Ale konkrétní princip chladiče z hliněných hrnců, který si podle našeho návodu můžete vyrobit, znovuvynalezl a zdokonalil nigerijský učitel Mohammed Bah Abba až v roce 1995. Pocházel totiž z rodiny hrnčířů a hledal cestu, jak pomoct chudým venkovským rodinám bez elektřiny uchovat potraviny. Díky jeho nápadu vydržela zelenina (např. rajčata či lilek) v horkém klimatu čerstvá místo 3 dnů až 3 týdny. V roce 2001 získal Bah Abba za svůj pot-in-pot prestižní cenu Rolex Award for Enterprisea finance použil k rozšíření těchto šikovných a hlavně funkčních chladičů napříč Afrikou.
My jsme se Bah Abbovým nápadem inspirovali, a tak si s námi jeden takový chladič můžete vyrobit. Využijete ho nejlépe ve dnech, kdy máte nacpanou lednici, a přesto byste si rádi vychutnali osvěžující drink, zejména pokud čekáte hosty. A když už chladit není potřeba, jednoduše ho rozeberete, květináče uklidíte do kůlny anebo do nich zasadíte nějakou velkou rostlinu, pro kterou byly původně určené.
Na výrobu zahradního chladiče budete potřebovat:
2 neglazované terakotové květináče (jeden větší a jeden menší – průměr např. 40 cm a 30 cm, výška 35 až 40 cm), jemný písek (asi 5 až 10 kg),
silikon nebo zátku na utěsnění otvoru v květináči,
utěrku na přikrytí,
případně kus kartonu.
Foto: Gemini AI
Mezi dvojici velkých terakotových květináčů přijde vrstva jemného písku.
Kam s ním?
Nejprve je třeba upravit terakotové květináče. Drenážní otvor na dně toho menšího ucpěte silikonem nebo zátkou, aby se voda z písku následně nedostala k nápojům. Ve vnějším květináči otvor můžete nechat, jen do něj dejte kamínek, aby se tudy nesypal písek a neprotékalo příliš vody. Ještě před tím, než začnete sestavovat chladič, nechte oba květináče pořádně nasáknout vodou. Pak vyberte na chladič nejvhodnější místo. Je dobré, aby byl po ruce, ale zároveň by neměl být na přímém slunci. Nejlépe bude fungovat ve stínu a v průvanu.
Foto: Gemini AI
Aby princip chlazení odpařováním fungoval, je třeba písek udržovat stále vlhký.
Písek zespodu i ze stran
Pokud dáváte chladič přímo na zem, můžete jej izolovat pomocí kartonu, na který jej postavíte. Na karton přijde nejprve větší květináč. Jeho dno pokryjte asi 3 až 5 cm vysokou vrstvou písku. Srovnejte ji do roviny a lehce upěchujte. Pak doprostřed na pískové dno položte menší květináč a mezeru mezi nimi vyplňte pískem. Během sypání písek pěchujte třeba vařečkou, aby byl všude rovnoměrně rozmístěný. Vrstva písku by měla dosahovat zhruba 2 cm pod okraj květináčů.
Nyní už můžete chladič zprovoznit. Písek pomalu zalévejte studenou vodou, dokud se plně nenasytí a voda se přestane vsakovat. Do vnitřního květináče naskládejte láhve s drinky. Nápoje by měly být vychlazené, nebo by měly mít alespoň pokojovou teplotu. Nakonec celý chladič překryjte utěrkou namočenou do studené vody. Pokud budete udržovat písek mezi květináči stále vlhký a stejně tak látku na vrchu, můžete si díky tomuto vynálezu vychutnávat chladné drinky celý den, aniž by vám v horku nepříjemně zteplaly.
