Jak založit záhon: Proč zapomenout na rýč a vzít do ruky raději papírový karton

Jaro je na založení nového záhonu nejvyšší čas. Pokud začnete na podzim, příroda udělá půlku práce za vás (mráz rozruší hroudy), ale teď se zase budete moct radovat z okamžité výsadby. Nejprve je však třeba vybrat vhodné místo, kam s ním. Záleží i na tom, co budete chtít pěstovat. Existuje však pár univerzálních pravidel. Rostliny potřebují dostatek světla. Konkrétně zeleninový záhon (zejména s rajčaty, okurkami, cuketami) musí být na plném slunci (min. 6-8 hodin). Ve stínu by zelenina neplodila a trpěla by plísněmi. Další nezbytností je voda. Záhon by měl být proto v dosahu nějakého jejího zdroje – aby vám k němu dosáhla hadice a ani konve s dešťovkou jste nemuseli vláčet daleko. A poslední kritérium je, aby bylo místo alespoň trochu v závětří. Vítr totiž rostlinám nesvědčí - půda kvůli němu rychleji vysychá a vysoké druhy se lámou.

Mohlo by se vám líbit

Otužilci mezi letničkami. Které druhy můžeme v dubnu vysít přímo na záhon?

A jdeme na to!

Máte vybrané místo? Důležité jsou také rozměry záhonu, zejména u toho zeleninového, který budete nejen plít a zalévat, ale také z něj budete sklízet úrodu. Nesmí být příliš široký, abyste pohodlně dosáhli doprostřed z obou stran a nemuseli na záhon šlapat. Ideální šířka je 100-120 cm. Záhon jste si změřili a teď můžete přistoupit k jeho vykolíkování. Do budoucích rohů umístěte kolíky a mezi ně natáhněte provázek, ať vidíte, kde pracovat. Pokud chcete postupovat klasickým způsobem, rýčem odřízněte horní vrstvu trávy (drny můžete zkompostovat kořeny vzhůru). Půdu prokypřete (lze použít i rotavátor) a zapracujte do ní kompost (vrstvu zhruba 8-10 cm), aby byla úrodnější. Myslete na to, že zejména zelenina potřebuje velmi výživnou půdu, aby vám později bohatě plodila. Na jaře se však nepoužívá hnůj, protože k rozložení živin v něm obsažených, potřebují půdní mikroorganismy víc času. Nakonec vrchní vrstvu urovnejte hráběmi pěkně do roviny a odstraňte vše, co na záhon nepatří - kameny, větve.

Většina zeleniny vyžaduje pro dobrý růst humózní, hlinitopísčitou a kyprou půdu, která je bohatá na živiny.

Vytyčte hranice

U zeleninových záhonů je praktický obdélníkový nebo čtvercový tvar, u těch letničkových či trvalkových se můžete víc odvázat a udělat je třeba oválné, kruhové i zcela nepravidelné. Každopádně je vždy rozumné hotový záhon oddělit od okolí, aby vám do něj neprorůstala tráva. Stačí rýčem vyseknout čistou hranu, nebo můžete své dílo ohraničit palisádou, kameny či starými cihlami. A nezapomeňte, že se k záhonu budete chtít dostat za každého počasí, a tak když nechcete mít boty neustále od bláta, budou se hodit přístupové chodníčky nebo cestičky vysypané třeba kamínky.

Ideální podmínky pro trvalky i letničky

Při výsadbě trvalek odstraňte plevel, přidejte substrát a vysazujte je od těch nejvyšších (solitérů) po nejnižší (půdopokryvné). Existují trvalky do úplného stínu (bohyšky, kapradiny) i na přímé slunce (levandule, rozchodníky). Na jeden záhon tedy volte ty s podobnými nároky. Pozor na příliš mnoho hnojiva - může způsobit, že trvalky porostou moc rychle, pak se budou příliš vytahovat a kácet. Důležité také je, aby byla připravená zemina propustná. Většina trvalek totiž nesnáší zimní zamokření - hnijí jim kořeny. A letničky? Ty jsou na výživu náročné tak nějak na půl - méně než zelenina, více než trvalky. Podobně je to i později se zálivkou - zelenina je nejžíznivější, v horkém létě je však třeba pořádně zalévat také trvalky, tudíž je opravdu šikovné mít zdroj vody blízko záhonu.

Mohlo by se vám líbit

DIY ze starých cihel: Záhon pro bylinky, chodníčky i hmyzí hotel

Bez rytí a velké námahy

Pokud chcete zahradničit, co nejšetrněji k přírodě a zároveň se méně nadřít, vsaďte na tzv. instantní záhon, neboli „no-dig“, tedy bez rytí. Jak na to? Záhon budete zakládat přímo na posekaný trávník. Ten jen zakryjete kartonem, který udusí trávu a plevel a postupně se rozloží. Další vrstvou pak může být organický materiál - posekaná tráva, sláma, štěpka... A nakonec dejte asi 10-15 cm kvalitního kompostu nebo substrátu. Do něj hned můžete vysadit například brambory, či některé už předpěstované sazenice (cukety, dýně, rajčata). Plnohodnotný záhon z něj bude až když se organické vrstvy i kartonový podklad rozloží. Druhý rok už v něm lze pěstovat cokoli, klidně i kořenovou zeleninu s hlubokými kořeny. Ideální doba na založení záhonů bez rytí je od jara až do začátku léta, takže se můžete hned pustit do práce!

Zdroj: autorský článek, mamazgruntu.cz, permakulturnioaza.cz, stihl.cz