Bez vody se žít nedá, o tom není sporu. Přesto se kolem jejího příjmu neustále rojí otázky. Pokusíme se prostřednictvím odbornic odpovědět alespoň na některé z nich. Jak by měl denní příjem tekutin vypadat dle věku i aktivity a skutečně má dodržování pitného režimu své opodstatnění?
Je pitný režim závislý na ročním období?
„Tělo potřebuje příjem tekutin každý den. Pitný režim je proto nutné dodržovat po celý rok. Pravdou ale je, že v létě máme pocitově chuť pít více. Je to dáno především tím, že se více potíme a dochází k vyšší míře dehydratace organismu. Je třeba si uvědomit, že se voda neztrácí pouze potem, ale i močí, dýcháním a dalšími způsoby,“ vysvětluje na úvod specialistka a lektorka Monika Bartolomějová z Nutričního institutu. Dostatek tekutin je pro tělo nezbytný. Zajišťuje efektivní látkovou výměnu a dobrou funkci ledvin, a tedy vylučování odpadních látek, které v těle vznikají. „ Dostatečné množství tělesných tekutin je nutné pro zachování všech fyzických i psychických funkcí. Naopak nedostatečná hydratace může snadno vyústit v akutní či chronické zdravotní problémy,“ dodává praktická lékařka Irena Sobotková.
Bez vody vydrží organismus velmi krátkou dobu. „ Celkem rychle, již za den, maximálně za dva (u seniorů a dětí dříve) se rozvíjejí poruchy vnitřního prostředí, provázené příznaky dehydratace – únavou, závratěmi, bolestmi hlavy, nesoustředěním, zrychleným tepem a sníženým močením. Pokud nedojde k nápravě, stav se dále prohlubuje a dochází k poruchám vědomí a poškození důležitých orgánů,“ varuje praktická lékařka Irena Sobotková. Bez vody se tedy neobejdeme, jak je to ale s obecnými doporučeními, kolik tekutin za den přijmout? „Zdravý člověk v klidovém režimu, pokud není venku horko, by měl denně vypít 0,03 litru na 1 kg jeho tělesné váhy. Bude-li někdo vážit například 70 kg, tak vynásobíme tuto váhu hodnotou 0,03 l a vyjde nám číslo 2,1 litru. Toto je množství tekutin, které by měl tento člověk za den vypít. Při zvýšené tělesné aktivitě potřeba vody stoupá a to individuálně podle toho, jak se člověk potí,“ tvrdí Monika Bartolomějová. V extrémních vedrech by měl člověk příjem tekutin navýšit, nicméně podle Ireny Sobotkové je denní příjem tekutin značně individuální: „Množství tekutin je potřeba přizpůsobit tomu, jak moc se člověk potí, co dělá, v jakém se pohybuje prostředí. Dobrým indikátorem může být i barva moči.“
Potřebuje sportovec pít více? A kolik?
I když optimální množství vody za den je pro každého člověka individuální a je závislé na mnoha proměnných, aktivní sportovec by si měl příjem vody hlídat. „Už při jednoprocentním úbytku hmotnosti se zvýší tělesná teplota, při tříprocentním můžete očekávat problémy. Nejenže se budete cítit unavení, ztratíte radost z tréninku, ale i takto malá dehydratace se může negativně odrazit na vašich sportovních výsledcích. U sportovce se spotřeba vody zvyšuje, protože s intenzivní fyzickou zátěží nárok na příjem tekutin stoupá,“ vysvětluje fitness trenérka Kateřina Hollerová. „Pokud se chystáte na trénink nebo závody, váš pitný režim vztahující se ke sportovní aktivitě začíná 2–3 hodiny před ní, kdy je nutné vypít zhruba 500–600 ml tekutin, 10–20 minut před tréninkem 150–300 ml. Tak budou mít tekutiny dostatek času projít trávicím traktem. Během výkonu je důležité doplňovat přibližně každých 15–20 minut okolo 120 ml tak, aby tělesná hmotnost nezaznamenala ztrátu vyšší než 2 %. U výkonů trvajících do jedné hodiny postačí pít vlažnou neperlivou vodu, do které můžete přidat například trochu přírodní citrónové šťávy, jednak kvůli chuti a jednak kvůli vitaminu C. Při sportovní aktivitě trvající déle než 1–2 hodiny je vhodné zařadit iontové nápoje. Ty, kromě vody, obsahují také vhodný poměr iontů. Ionty se při zvýšené fyzické zátěži z těla vytrácejí, proto je žádoucí jejich opětovné doplnění,“ radí fitness trenérka Kateřina Hollerová.
Nejvhodnějším nápojem k pravidelnému pití je čistá voda – pitná z vodovodu, kojenecká, pramenitá, velmi slabě a slabě mineralizovaná bez oxidu uhličitého. „Pití balené perlivé vody s vyšším obsahem oxidu uhličitého bych neoznačila jako nezdravé, avšak jen za předpokladu, že tuto vodu pijete zřídka. Pokud je to ale váš jediný zdroj vody pro pitné účely, jsou zdravotní obavy na místě. Může docházet k podráždění žaludku nebo k nadýmání,“ varuje Monika Bartolomějová. Oxid uhličitý způsobuje pocit brnění v ústech a v důsledku i zvýšené říhání. Kromě toho perlivé vody vyvolávají pocit sucha v ústech. „Bublinky oxidu uhličitého v sycených nápojích mohou způsobovat pocity plnosti a nadýmání, u citlivějších osob může dojít k mírnému podráždění žaludku nebo zhoršení žaludečního refluxu,“ doplňuje lékařka Irena Sobotková.
Doporučujeme
reklama
Jak poznat dehydrataci?
„Na rozpoznání (de)hydratace můžete použít jednoduchou pomůcku. Při dehydrataci je moč tmavá, při dobré hydrataci světlá. Naneštěstí mnoho z nás doplňuje tekutiny až ve chvíli, kdy dostane žízeň. Pocit žízně běžně cítíme při ztrátě tekutin kolem 2 %, a to už naše tělo trpí. Na správnou hydrataci si dávejte pozor a navíc ještě tekutiny navyšujte při průjmech, kojení, horečkách, při sportu, v horku atd.,“ radí praktická lékařka Irena Sobotková.
Zdroj: autorský článek, rozhovor s MUDr. Irenou Sobotkovou, Kateřinou Hollerovou a Monikou Bartolomějovou
Co chtějí muži od žen a ženy od mužů? Terapeuti Michal a Michaela Bartošovi vysvětlují, proč si často ubližujeme