Pravidla zalévání záhonů v horku: Spíš ráno, než večer. Pozor na listy i na příliš studenou vodu

Horká a suchá léta jsou teď spíš pravidlem, než výjimkou, a tak je zalévání pro všechny, kdo pěstují nějakou úrodu, ale také záhony letniček či trvalek, nutností. Že zalévat v době, kdy praží slunce pod jehož paprsky rostliny vadnou, není dobrý nápad, všichni víme. Voda na listech může zafungovat jako lupa a slunce mokré listy rostlině spálit. Navíc závlaha suché rozpálené půdy je téměř zbytečná, neboť, když má vzduch přes 30 °C, velké množství vody se odpaří dřív, než se vůbec stihne vsáknout ke kořenům. V tuto chvíli se večerní zalévání zdá logické. Stačí přece počkat, až se slunce schová a můžete vyrazit. Není to sice úplná chyba, ale ranní závlaha má pro rostliny mnohem víc benefitů.

Mohlo by se vám líbit

Čtyři tipy pro chalupáře, aby vám zelenina na záhonech přežila, i když týden nezaprší: Stačí PET lahve nebo stan

Proč je ráno nejlepší?

Rostliny se ráno „probouzejí“ a s přicházejícím sluncem otevírají průduchy, kterými přijímají vodu a živiny. V tu chvíli je proto skvělé jim vláhu dopřát. Navíc je ranní zalévání prevencí proti plísním. Protože, i když se snažíte rostliny zalévat ke kořenům, občasnému pokropení listů se nevyhnete. Ranní slunce a denní vánek však listy rychle osuší. A ještě jedno plus ranní zalévání má. Rostliny utrpí menší teplotní šok, neboť nejsou po noci rozpálené. Ráno je půda chladnější a studená voda ze studny nebo kohoutku kořenům tak nevadí. Zalévání ledovou vodou ze zeleniny zvlášť nesnášejí okurky a papriky. Voda ze studny namířená na rozehřátou půdu jim může stopnout růst nebo způsobit shození květů. Zalévejte je proto vlažnou, odstátou vodou. Papriky navíc ocení mulčování (např. posekanou trávou), které udrží jejich kořeny v teple a vlhku a zabrání tvorbě tvrdé půdní krusty.

Některou zeleninu je třeba zalévat výhradně ke kořenům.

Na co pozor večer

Výhody ranního zalévání jsou tedy jasné. To večerní s sebou přináší ještě další rizika. Už zmíněné šíření plísní proto, že voda na listech a kolem stonků může kvůli chladnější noci zůstat i dlouhé hodiny. A vlhko a tma jsou perfektní kombinací pro rozvoj např. padlí u okurek nebo plísně bramborové u rajčat. Když jindy, než večer nemáte na zalévání čas, rozhodně nezalévejte až za tmy. Vyberte dobu, kdy slunce už nepálí tak, aby vodu odpařilo nebo spálilo listy, ale stále je dost teplo na to, aby povrch půdy a případné kapky na spodních listech stihly před příchodem chladné noci oschnout. Vedle rozšíření plísní může mít večerní zálivka ještě jeden nepříjemný důsledek. Pozvete si díky ní na záhon slimáky, kteří milují vlhko a aktivní jsou právě hlavně v noci.

Mohlo by se vám líbit

Dešťovka je pro zahradu poklad. Naučte se ji správně sbírat, využívat a udržet dlouho čistou

Pro listovou zeleninu a sazenice

Přes všechny tyto nevýhody může mít pro některé rostliny večerní zálivka i pár výhod. Například zelenina, u které nesbíráme plody, ale listy nebo podzemní hlízy, jako jsou saláty, špenát, ředkvičky, mrkev nebo celer, snáší večerní zálivku mnohem lépe, než rajčata a okurky. Má totiž ráda chladnější a neustále vlhkou půdu. Pokud tuto zeleninu zalijete večer, voda se přes noc vsákne hluboko a půda se díky tomu ochladí. Listová zelenina pak druhý den mnohem méně vadne a ředkvičky nebo saláty nemají takovou tendenci vybíhat předčasně do květu (což dělají právě za horka a sucha). Večerní zálivka je vhodná také pro čerstvě vysazené rostliny. Díky tomu, že mají před sebou celou noc v chladu a vlhku bez spalujícího slunce, jejich narušené kořeny mají čas se vzpamatovat a natáhnou vodu do listů dřív, než na ně ráno začne pálit slunce.

Zdroj: autorský text, nasezahrada.com, Zahradnictví Líbeznice, Sanitino