KVÍZ: Písničky našeho dětství nikdy nezestárnou: Vzpomenete si, jak pokračují?

Jsou to písničky, které se nečetly z not, ale z paměti. Nosili jsme je v sobě jako kapesní poklad. Zpívaly se při hrách, na cestách autem i večer před spaním, kdy hlas mámy nebo babičky měnil pokoj v bezpečný přístav. Tohle nejsou písničky, které by se učily z učebnic. Jsou zakořeněné v krajině i v našem dětství, nesou rytmus mluvy, hravost, smích a někdy i kousek smutku. Když máš potíže, dej cihlu k cihle. Když jde malý bobr spát, chvilku si ještě hraje. Zní to banálně, ale ve své jednoduchosti jsou tyhle písně moudré a lidské. Připomínají, že svět není třeba složitě vysvětlovat. Stačí ho zpívat.

Ačkoliv je známe nazpaměť, mnohé z nich nás dokážou nachytat. Možná si vzpomenete na melodii, ale verš přeskočí. Možná si vybavíte rým, ale spletený s jinou písní. A to je právě ono kouzlo – písničky nejsou jen texty, jsou to emoce a vzpomínky. Často si je pamatujeme ne přesně, ale po svém. Některé přežily generace bez zápisu, protože se předávaly hlasem a opakováním. Nezestárly. Jen se někdy trochu posunuly. A když si je zkusíte znovu vybavit, možná s úžasem zjistíte, že si vzpomenete i na barvu hrníčku, který jste u toho kdysi drželi, nebo na letní večer, kdy se poprvé zpívalo o komárovi v komoře. Právě proto jsme připravili krátký kvíz. Nejde o známky. Jde o radost z toho, že vzpomínky pořád někde jsou. Stačí je probudit.