Proměna, která překvapila: Majku rekonstrukce přesvědčila, že s barvami to bude lepší

Marie si přála ‚omladit‘ obývák a upravit dispozici s vedlejší kuchyní tak, aby byli s manželem stále v kontaktu, i když jeden z nich zrovna stojí u plotny. Vytvořit příjemný nadčasový a lehce eklektický styl protkaný designovými úlovky. „Jsem šťastná, že se nám i přes mé počáteční obavy povedlo vnést sem barvy a opravdu milé doplňky. O tom, jaké a kam pro ně půjdeme, jsme se bavily hodiny! A rády! S Pavlou mě totiž pojí dlouholeté přátelství, takže mě má dokonale přečtenou. Ví, že mám ráda originální nábytek, nesnáším upachtěné dekorace, těžké nábytkové stěny a barev se bojím. Rozhodly jsme se pro pár výrazných designových solitérů, například jídelní židle a houpací křeslo z Vitry nebo servírovací stolek od Antonia Citteria. I tak to bylo na Pavlin vkus určitě pořád příliš úzkoprsé a málo odvážné, musela se kvůli mně asi hodně držet, ale vím, že by nenavrhla nic, co bych neskousla. Musím uznat, že to má šmrnc a styl, ke kterému bych se nikdy nedokopala. V novém uspořádání se cítíme svobodněji a příjemněji a vůbec si tu nepřipadáme jako v panelákovém bytě,“ pochvaluje si proměnu majitelka Majka.

Mohlo by se vám líbit

Ještě nedávno se mačkali v malé garsonce, jejich babička si s nimi ale vyměnila byt a začala rekonstrukce: Jak bydlí čtyřčlenná pražská rodina a jejich pes

Prostor se nadechl a otevřel

„Když mě Majka oslovila, kývla jsem, věděla jsem, že to bude práce pro radost. Vybourali jsme část příčky mezi obývákem a kuchyní, čímž se prostor nadechl a otevřel. Díky tomu, že je od přírody minimalistka, která si jen tak něco do svého panelákového bytu nepustí, nepodléhá trendům a je fanda do designu, za který ráda utrácí, mi nedalo moc práce ,dotlačit‘ ji ke krásným kouskům. Volily jsme ty od vyhlášených značek, u kterých je jistota, že vás za pár let neomrzí a zároveň vydrží roky,“ vysvětluje designérka Pavla Kirschner. „Moje role spočívala vlastně hlavně v tom, vnést do prostoru víc zábavy, lehkosti a barev. Snažila jsem se ji přesvědčit, aby se nebála výraznějších odstínů, které interiéru zajistí mladistvou atmosféru. Což se povedlo skvěle! Lehké designové solitéry si zároveň může snadno přesouvat a obměňovat, což ji ale baví odjakživa a aspoň tak nikdy ‚neusne na vavřínech‘.“ Místo klasického „pevného“ baru výborně funguje skládací pojízdný stolek od proslulého designéra Antonia Citteria: nezabere skoro žádné místo a hlavně se s ním dá flexibilně přejet tam, kde je zrovna zapotřebí. Kout za jídelním stolem se Marie rozhodla ještě dál ladit a možná dojde na prodloužení kuchyňské pracovní plochy.

Zdroj: Článek vyšel v časopise Marianne bydlení, redakčně upraveno. 

Mohlo by se vám líbit

Říká, že žijí jako předválečné babičky, jejich domov je přitom odvážný, nechybí retro i bazarový nábytek

Galerie: Galerie: V barevném rytmu

12 fotek 13 fotek