Láskyplné prvomájové zvyky a pranostiky: polibek, stavění májek a vápnění cestiček

Ač byl první květen lásce zaslíbený a i pranostika říká, že dívka, která zůstala na večer prvomájový nepolíbená, do roka uschla, je podle etnografů líbání pod rozkvetlou třešní zvykem až 20. století. Naši předci volili poněkud cudnější, ale zato viditelnější vyznání lásky - k domu své vyvolené dělali cestičky z hašeného vápna smíchaného s vodou, nebo se vápnem malovala srdce a nápisy na vrata milenců. Někde bylo zvykem, že chlapci umístili malou májku - často břízku - pod okna své milé, aby bylo vidět, že je zadaná. Jinde májku u domu „sázel“ otec dívky, které už bylo 15 let. Dával tím vědět, že v chalupě brzy bude děvče na vdávání. I přes romantické zvyky však byly v květnu zakázány svatby. Věřilo se, že: „Na svatbu v máji, do roka máry“.

Mohlo by se vám líbit

Škaredá středa nese odkaz Jidášovy zrady i dávného zvyku vymetat komíny

Prvomájové pranostiky

Když pomineme lásku, je většina ostatních pranostik spojených s 1. květnem (případně květnem obecně) orientována na úrodu a počasí. „Studený máj, v stodole ráj“, „Studený máj - v zahradách ráj, na polích háj“, „Březen suchý, duben mokrý a máj prochlazený, roček bude vydařený“, „První květen deštivý - polím a loukám škodlivý“ Dříve na 1. 5. připadal svátek svatého Filipa a Jakuba, a tak tu máme ještě třeba: „Svatý Filip s Jakubem, krávy se pasou za plotem“, „Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje“, „Bílý mráz o Filipu a Jakubu, nese stromového květu záhubu“. Pokud májové pranostiky shrneme, říkají v podstatě totéž – kvůli úrodě už by nemělo mrznout a ani déšť není zrovna žádoucí, ale zima je naopak vítaná. Vrtá vám hlavou, proč se v nich používalo častěji slovo máj, než květen? Vysvětlení je jednoduché - český název pátého měsíce roku je totiž poměrně mladý, máj na květen překřtil až Josef Jungmann v roce 1805.

Polibek pod rozkvetlým stromem je pravděpodobně zvyk až z 20. století.

Z keltského symbolu ochránce vesnice

Asi nejznámější lidovou tradicí, která se k začátku května váže a dodnes se v řadě obcí dodržuje, je stavení májky. I ono má, podobně jako pálení čarodějnic, svůj předobraz v keltském svátku Beltain. Bůh Belen se podle pověsti v noci na přelomu dubna a května spojil s velkou matkou. To bylo považováno za spojení nebe a země a na jeho počest Keltové stavěly stromové symboly. Dodnes je májka považována za symbol lásky, plodnosti a mládí, ale zároveň strážce obce. Vysoký oloupaný kmen stromu musí stát na návsi či na náměstí už ráno 1. května, proto se připravuje, zdobí a staví den předem. Muži nejprve porazí ten nejvyšší strom v okolí, oklestí ho a oloupou z něj kůru. Dívky mají na starost zdobení stuhami a papírovými ozdobami. V některých oblastech se kolem májky tančí se stuhami, které jsou uvázány nahoře, až se celý kmen oplete (zaplétání máje). Jinde zase bývá pod korunou stromu uvázán ozdobený věnec, který symbolizuje panenství dívek ve vsi. Často hlavně kvůli němu hlídali chlapci májku přes noc. Kdyby se totiž podařilo sousedům z okolí májku pokácet, získali by tak symbolické panenství děvčat pro sebe. Neuhlídat májku se považuje za ostudu i dnes. Někde můžete obdivovat zdobené májky na návsi až do Letnic, jinde jde jen o dvoudenní oslavy – jeden den se májka vztyčí a hned další pak porazí.

Mohlo by se vám líbit

Zvěstování Panny Marie: Svátek, který provází překvapivé pranostiky

Studentské průvody majáles se začátkem května konají už od 15. století. 

Oslavy bujaré i vážné

První květnový den je na oslavy opravdu bohatý. Na rozdíl od stavění májky, jsou spíš městskou, než venkovskou událostí prvního máje studentské akce majáles. Jejich tradice je doložena od dob rozmachu univerzit v 15. století, a už tehdy pro ně byla typická recese a bujaré veselí. Ač byly během historie mnohokrát zakázány, udržely se „naživu“ a dodnes mají podobný průběh jako před pár stoletími – veselé průvody různě „nahastrošených“ studentů městem za doprovodu hudby, které vrcholí volbou Krále majálesu. A nemůžeme zapomenout ani na nejmladší z májových oslav - Svátek práce. Slaví se na počest stávky dělníků v Chicagu 1. 5. 1886, kteří tehdy bojovali za osmihodinové pracovní směny. Jeho první oslavy u nás probíhaly v roce 1890 na Střeleckém ostrově a ani ne o třicet let později byl tento den stanoven dnem pracovního klidu. Volno si tedy můžete užít i dnes, ať už slavíte lásku, studenty, práci nebo všechno dohromady...

Zdroj: ceskatelevize.cz, pranostiky.cz, ceskezvyky.cz, wikipedia.org, denik.cz, stips.cz