Přejít k hlavnímu obsahu
Řemesla

Po čtyřicítce našel svou vášeň ke sklářskému řemeslu: Rodák z Ria oživuje českou tradici

České sklářství obohatilo jedno umělecké srdce z brazilského Ria. Výtvarník Ricardo Hoineff našel nový domov a tvůrčí inspiraci v libereckém kraji. Jeho cesta od scénografie až ke sklářské peci, se stala inspirujícím tématem reportáže pro Marianne Venkov & styl.

Z brazilského Ria de Janeiro až do Slunečné v libereckém kraji, kterou díky svému uměleckému zápalu pomyslně zapsal na sklářskou mapu. To je neuvěřitelná cesta výtvarníka Ricarda Hoineffa ke sklářské peci. Rodák z Ria, potomek židovských emigrantů a absolvent scénografie na pražské DAMU, dnes pětapadesátiletý Ricardo Hoineff, se se sklářským řemeslem seznámil až po čtyřicítce. A jak sám říká, měl vztek, že k tomu nedošlo o řadu let dříve.

Galerie: Výtvarník Ricardo Hoineff

Masopustní oslavy s nádechem Brazílie

Na začátku devadesátých let odletěl Ricardo do Prahy studovat scénografii. „Předtím jsem od sedmnácti pracoval v reklamě, na seriálech, v divadle, při karnevalech jako asistent scénografie či scénotechnik. Vyráběl jsem kulisy, rekvizity...,“ líčí výtvarně nadaný sympaťák a respektovaný tvůrce televizních znělek. Jak se ocitl mezi skláři v Novém Boru? Shodou okolností. A vlastně i vtipně kvůli jedné z ryze českých tradic, ke které byl Ricardo povolán, aby jí dal brazilskou tvář.Nový Bor v roce 2007 slavil 250 let od povýšení na město a při té příležitosti se zde rozhodli znovu oživit masopustní oslavy. Málokdo ví, že z tohoto kraje v minulosti mnoho lidí odešlo za živobytím do Brazílie, takže bylo logické uspořádat zde masopust v duchu brazilského karnevalu. A mě jako rodilého Brazilce a scénografa oslovili jako nejpříhodnější osobu, která se na jeho podobě měla podílet,“ vysvětluje Ricardo náhodu, která ho zavála na sever Čech.

Mohlo by se vám líbit

Nejstarší textilní řemeslo paličkování vyžaduje trpělivost a pečlivost

Patří mezi nejstarší a zároveň nejkrásnější textilní řemesla, která vyžadují nejen zručnost, ale i velkou dávku trpělivosti. Paličkování, jemná technika výroby krajek, se po staletí předává z generace na generaci. I dnes přitahuje nové nadšence, kteří oceňují půvab krajek.
marianne.cz

Náhoda, která probudila sklářskou vášeň

Po masopustních oslavách následovala návštěva sklářské hutě v Novém Boru, která Ricardův život změnila. „Tam jsem poprvé uviděl, jak skleněné výtvory vznikají, a také jsem si poprvé zkusil foukat sklo,“ vypráví. Umění pracovat se sklem ho natolik uchvátilo, že sklářskou školu nakonec i vystudoval. „Původně jsem chtěl absolvovat jen sklářský kurz, ale nakonec jsem dokončil celé tři roky vyšší odborné školy. Bylo mi jednačtyřicet let, mým spolužákům devatenáct,“ vzpomíná se smíchem Ricardo. Ve svém ateliéru se Ricardo věnuje téměř výhradně výtvarným uměleckým dílům, která vytváří za použití unikátních technologických postupů. „Používám například lehání nebo fusing, tedy spékání skla. Původně je to technika spojovaná s dekoračními a užitkovými kousky,“ popisuje výtvarník.

Vymyslel nové technologické postupy

Sám vymyslel nové technologické postupy pro výrobu forem, aby mohl rychleji a prostorově efektivně vyrábět menší kusy. „Použití cementu bylo v ateliéru problematické kvůli prachu, který při něm vznikal, a tak jsem hledal nový, snadno použitelný materiál. Inspiroval jsem se technikou papírmaše a vyvinul směs s použitím recyklovaného papíru ze skelného vlákna a separátu,“ vysvětluje. Výsledek? Vysoce tvárná hmota pro tvorbu výlisků. „Formy lze navíc s minimálními opravami znovu reprodukovat. Opakované zpracování jim dokonce prospívá, protože vylepšuje jemnější detaily v následujících výtvorech, přibližuje Ricardo své inovace v ateliéru nové roubenky a dodává: „Mohu-li jmenovat jednu věc, která nám sklářům v libereckém kraji pomáhá, je to projekt Křišťálové údolí. Díky němu jsem se se svou tvorbou posunul neuvěřitelně daleko.„Když skončí představení nebo natáčení, zmizí ‚děťátko‘, které si člověk dlouho piplal. Chybělo mi po sobě něco hmatatelného, co je jen moje,“ vysvětluje Ricardo jeden z důvodů, proč opustil práci scénografa a zamířil ke sklu. Roli v tom podle něj sehrálo i to, že je gay a s partnerem nezanechají vlastní potomky. „Toužil jsem, aby po mně zbyla nějaká emoce. A právě při práci se sklem se mi najednou protnulo všechno. Skrze sklo mohu konečně vyprávět své příběhy,“ uzavírá Ricardo Hoineff.

Mohlo by se vám líbit

Tradiční řemeslo: Drsňáci? Řezbářova radost!

„Nechci se rouhat, ale čert se vyřezává líp než tváře světců,“ říká Jiří Polášek s nožem v ruce. „Marii i Ježíška čekají lidé seriózní. On má jako miminko navíc malý obličejík, s ním je piplavá práce. Ďábel je syrová vizáž, tam je radost říznout!“ usmívá se čtyřicetiletý řezbář z Beskyd.
marianne.cz

Článek vyšel pod původním titulkem „Skleněné dialogy“ v časopise Marianne Venkov & styl číslo 3/2024. Všechna vydání časopisu naleznete za zvýhodněnou extra cenu zde

Zdroj článku
Marianne je i na sociálních sítích:

Související články

Řemesla
Dva nejlepší kamarádi vyrábějí precizní umělecká dřevěná pera: Inspirací se jim stala čínská mytologie

Dva nejlepší kamarádi vyrábějí precizní umělecká dřevěná pera: Inspirací se jim stala čínská mytologie

Řemesla
Kvíz: Tradiční mlynářské řemeslo. Co všechno o něm víte?

Kvíz: Tradiční mlynářské řemeslo. Co všechno o něm víte?

Řemesla
Dnešní zaměstnanecká ubytovna dříve zvaná Šalanda: Zapomenutá noclehárna pro pivovarské dělníky a tovaryše

Dnešní zaměstnanecká ubytovna dříve zvaná Šalanda: Zapomenutá noclehárna pro pivovarské dělníky a tovaryše

Zábava
Kultura s Marianne na prosinec 2024: Koncert ve stylu Sám doma i nový Louskáček

Kultura s Marianne na prosinec 2024: Koncert ve stylu Sám doma i nový Louskáček

×
  • Marianne Venkov & styl
  • 899 Kč
  • ROČNÍ PŘEDPLATNÉ MARIANNE VENKOV A STYL + FORMY TESCOMA + DIGI VERZE ČASOPISU ZDARMA
  • obrázek magazínu ROČNÍ PŘEDPLATNÉ MARIANNE VENKOV A STYL + FORMY TESCOMA + DIGI VERZE ČASOPISU ZDARMA
  • Předplatit