Zvěstování Panny Marie: Svátek, který provází překvapivé pranostiky

Říkalo se, že v tento den Panna Marie „otvírá zemi“, aby mohla začít rodit. A právě s nastupujícím jarem, kdy všechno pučí, a příletem ptáků z teplých krajů souvisí většina pranostik spojených s tímto svátkem.
Zvěstování Panny Marie připomíná událost popsanou v Lukášově evangeliu, kdy archanděl Gabriel navštívil Marii v Nazaretu, aby jí oznámil, že počne a porodí Božího syna. 25. březen byl vybrán záměrně – je to přesně 9 měsíců před Vánoci (narozením Ježíše). Nejstarší doklady o svátku Zvěstování Páně nebo Vtělení Páně pocházejí z pátého století. Do římské liturgie jej s některými dalšími mariánskými svátky zavedl papež Sergius I. ke konci 7. století. Ve středověku byl navíc tento den v mnoha evropských zemích považován za začátek nového roku, protože symbolizoval nový začátek lidstva.

První kukačky přilétají z teplých krajů opravdu již koncem března.
Sledujte noční oblohu a počasí
Ta nejstarší dochovaná pranostika, doložená z roku 1617, nás nabádá, abychom v tento den pozorovali noční oblohu: „Jestli na den Zvěstování Panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou, takže hvězdy spatřiti se mohou, bude rok příjemný a úrodný.“ Pojďme se podívat na některé další. Většina z nich je spojena právě s počasím, přilétajícími ptáky a pučící přírodou. Dobrá zpráva je, že některé z nich vyzdvihují pěkné počasí, jiné pak zase za pozitivní berou to, když na Zvěstování prší.
- Zvěstování vždycky zimu vyhání.
- Svatý Matěj řeže, svatý Josef seká a Matička Boží zatápí.
- Až teprve pod ochranou závoje Panny Marie každá louka ožije.
- Přijde-li svatý Josef a sedne si za kamna, Matička Boží ho vyžene.
- Panna Maria zatopí i bez dřeva.
- Po Panny Marie zvěstování – prvních kukaček přivítání, na Marie Nanebevzetí, kukačky za moře letí.
- Na Zvěstování Panny Marie vlaštovka jaro zvěstuje.
- Po Zvěstování Panny Marie ranních mrazů ubude.
- Do Matičky Boží tráva neroste, i kdyby ji kleštěmi tahal, po Panně Marii roste, i kdyby ji palicí zatloukal.
- Jaké Zvěstování Boží Matky - takové velikonoční svátky.
- Na den Zvěstování Panny Marie déšť, urodí se řež.
- Zalévá-li Panna Marie, bude hodně trávy.

Včelí úly by se měly otevírat, když je teplota stabilně nad 10 °C, což může být třeba právě 25. března.
Jídelníček a zvyky na Zvěstování
Co dělali na den Zvěstování Panny Marie naši předci? Ráno chodili do kostela nalačno, ostatně 25. březen obvykle připadá ještě na postní dobu, tudíž se v jídle dodržovala postní pravidla. Lidé nejedli maso, přípustné byly jen ryby. Pokud bylo Zvěstování v pašijovém týdnu, pekly se už jidáše – kynuté pečivo potírané medem. Oblíbené byly i další jarní postní dobroty – pučálka (vyklíčený a opečený hrách), pražmo (jako pučálka, ale z obilných zrn) a různé „zelené“ polévky z prvních jarních bylinek - kopřivy, bršlice kozí nohy, lístků pampelišek, popence nebo sedmikrásky. V mnoha krajích se nesmělo hýbat se zemí (rýt, kopat), aby se „nepoškodilo“ rodící se jaro. Člověk se měl zdržovat veškeré fyzické práce, někde dokonce hospodyně vařila oběd už den předem, aby toto pravidlo splnila. Jinde se však peklo na Zvěstování obřadní pečivo, které mělo zajistit dobrou úrodu. Ženy si nesměly splétat vlasy. Zakázáno bylo také dotýkat se vajec, neboť by „zjalověly“ a kuřata by se nevylíhla. Někde už rolníci obcházeli pole a sady a zvonili klíči nebo dělali hluk, aby zapudili zlé síly a probudili stromy k plodnosti, ač většinou byl tento obyčej spojený až se svátkem svatého Jiří o měsíc později. Včelaři často poprvé v roce otevírali úly a pouštěli včely ven, aby se proletěly v jarním slunci. Také se věřilo, že by měl být tento den člověk doma a nechodit na návštěvy a nevynášet ven z domova žádné věci – přineslo by to neštěstí. Většina těchto zvyků se nedochovala, avšak stále jde o jeden z nejvýznamnějších církevních svátků. V katolické církvi je to tzv. slavnost (nejvyšší stupeň svátku), v pravoslavné církvi jeden z osmi velkých svátků Páně a 25. březen je rovněž významným dnem pro pravoslavné, anglikánské a luteránské církve.
Zdroj: wikipedia.org, ceskezvyky.cz, hulin-farnost.cz, lifee.cz, pranostik.cz
Marianne Talk s Tomasem Sean Pšeničkou
Nejčtenější články
Doporučujeme

Škaredá středa nese odkaz Jidášovy zrady i dávného zvyku vymetat komíny

Bílá sobota: Pečení beránka, barvení vajíček, pletení pomlázky i vyhánění hmyzu

Hody, hody do Provody: Neděle po Velikonocích je známá jako Bílá nebo Provodní a dojídají se zbytky ze svátků

Svatý Jiří byl vítěz nad zimou a zlými silami: Den, kdy se vyháněl dobytek a chlapci i dívky si přičarovávali lásku

Láskyplné prvomájové zvyky a pranostiky: polibek, stavění májek a vápnění cestiček

Recept na oběd, který ocení děti i dospělí: Po rajské s masovými kuličkami se jen zapráší

Legenda jménem Jan Nepomucký: Proč se 16. května stále slaví jeden z nejoblíbenějších českých světců

U nás se zahrádkáři řídí ledovými muži, v Německu svatou Žofií, která škodí vínu a přezdívá se jí uplakaná

Deštivý svatý Medard: Dlouhé období dešťů v červnu bývá běžné, ale 40 dní v kuse podle ČHMÚ u nás ještě nikdy nepršelo

Pranostiky na svatého Víta: Déšť věstil špatnou úrodu a černá kuřata měla zahánět démony
Mohlo by se vám líbit

Pudrově modrá dobývá interiéry. V koupelně funguje lépe než bílá






