Pondělní pomlázka jako pozůstatek pohanských oslav jara: Pro vyhnání nemocí a chmurů se dřív mrskali muži i ženy navzájem

Většina tradic, které na Velikonoční pondělí dodržujeme, má kořeny v předkřesťanských pohanských rituálech. Ty byly spojené s jarní rovnodenností a magií plodnosti. Barvení a zdobení vajíček jako symbolu nového života, plodnosti a úrody patří k nejstarším tradicím, které jsou s Velikonocemi spojené. Později se k nim přidala i pomlázka. Věřilo se, že „pomladí“, vyžene chmury a nemoci a přinese mládí a sílu. Proto se říká, že se dívky mají vyšlehat, aby „neuschly“. Zvyk šlehání vrbovými proutky je doložený z 15. století. Tehdy se ale šlehali muži i ženy navzájem. Také později se v některých krajích v úterý role obracela, a platilo tzv. „babské právo“, kdy ženy mohly vyšlehat své muže. Na Dačicku se tato úterní dívčí koleda dochovala dodnes, avšak jen v přestupných letech.

Mohlo by se vám líbit

Třetí den velikonočního týdne: Šedivé úterý, kdy se myla okna a vymetal prach

Omlazení proutky i vodou

Vysvětlení toho, proč v pondělí probíhá „mrskačka“, nesouviselo pouze s „pomlazením“. Věřilo se, že jde o připomínku toho, kdy po zmrtvýchvstání stáli lidé v Jeruzalémských ulicích v zástupech a volali: „Vstal z mrtvých!“ a vojáci je mrskali, aby je rozehnali. Koleda, jak ji známe dnes, by měla skončit do dvanácti hodin. Po poledni už prý proutí ztrácí své „omlazující“ vlastnosti a koledníci by mohli dostat místo vajíček studenou sprchu. Vzhledem k tomu, že voda měla v lidové tradici vždycky kouzelnou moc (a zvlášť na Velikonoce), v některých oblastech (zejména na Moravě a na Slovensku) se vedle šlehání pomlázkou dodržuje i polévání dívek studenou vodou. Význam má podobný - zajistit očistu, zdraví a svěžest. A po poledni se často role obracely a dívky pak polévaly vodou chlapce.

Původně se vajíčka barvila hlavně na červeno, což symbolizovalo Kristovu krev.

Láska a plodnost

Velikonočnímu pondělí se také někdy říká Červené. Odvozeno jo to od barvy vajíček, které ženy dávaly koledníkům. Původně se totiž barvily zejména touto barvou, která symbolizovala Kristovu krev. Někde se tento den měly vyšlehat nejen ženy a dívky, ale i dobytek. Tradovalo se, že když přijde do domu první koledník, hospodář nebo hospodyně vezme pomlázku a jde do chléva, kde vyšlehá dobytek, aby nekopal, nebyl lechtivý a byl čerstvý. Další lidové zvyky Velikonočního pondělí souvisejí s láskou, vztahy a plodností. Obvykle vázaly dívky koledníkům, do kterých byly zamilované, na pomlázku červené stuhy. Někde ženy zakopávaly vajíčka do rohů chléva nebo na pole, aby si zajistily plodnost. A na Velikonoční pondělí se také chodilo žádat o ruku. To si však musel nastávající ženich domluvit už čtvrtou postní neděli, tzv. družebnou.

Mohlo by se vám líbit

Velikonoce v zámku a podzámčí: Prohlídka jarně vyzdobených interiérů zámku Loučeň i výroba skleněných kraslic

Co s pomlázkou potom?

Tradice nezapomínají ani na to, co se má udělat s pečlivě na Bílou sobotu splétanými pomlázkami po koledě. Buď se házely do ohně, pouštěly po vodě, nebo se odhazovaly přes hlavu na střechu. To vše mělo od koledníka odvrátit zlé síly a negativní energii. Někde se zase dodnes pomlázka na Velikonoční pondělí vysazuje do země. A pokud je opravdu upletena z čerstvých a neloupaných vrbových proutků, jak velí tradice, je šance, že z ní nakonec vyroste stromek.

Zdroj: ceskezvyky.cz, zakrasnejsivimperk.cz, wikipedia.org