Galerie: Tradice, kterou stojí za to znát: Cesta proti proudu času

Česká chalupa v Přerově nad Labem i někdejší myslivna jsou srdcem dnešního velkého skanzenu

Chaloupky putovaly do Přerova například z Chvalovic (na snímku vpředu) nebo z osady Draho u Chleb (na snímku vzadu).

Valašská dědina není mrtvý areál. Muzeum představuje přímo v terénu tradiční řemesla, zemědělství i lidové zvyky a obyčeje.

Spoluzakladatel muzea Bohumír Jaroněk byl významný malíř. Takto vypadá jeho vize budoucího areálu

Jedna z chalup, kterou lze obdivovat v areálu Veselý Kopec Muzea v přírodě Vysočina, sem byla přenesena z Herálce pod Žákovou horou. Na původní adrese stála od roku 1821 a vždy ji obývali drobní zemědělci.

Část českých a moravských skanzenů má otevřeno celoročně, jiné právě teď finišují s přípravami na start jarní sezony.

V Kouřimi stojí i unikátní celoroubená kovárna ze Starého Bydžova. Zachráněna byla roku 1976.

Do skanzenů se nestěhují pouze dřevěné, ale i zděné konstrukce. Na snímku nahoře je zachycen transfer zdiva z nepálených cihel do Přerova nad Labem.

Jeden z domů v Dřevěném městečku musel v roce 1972 projít kompletní rekonstrukcí.

V současnosti je v Přerově nad Labem instalováno devět starých chalup, sedm špýcharů, čtyři stodoly, kaplička a další drobná lidová architektura.

Unikátní polygonální stodola z roku 1680 se do areálu Veselý Kopec dostala roku 1972. Pochází ze Sádku u Poličky z roku 1680.